Informační zahlcenost nás dostává do deprese a unavuje

Ráno si přečtete cestou do práce deník Metro, v práci musíte vyřídit spoustu mailů, do toho na vás vyskočí desítky zpráv z Facebooku, přes den si něco přečtete na internetu. Je toho zkrátka moc. V­ současnosti zažíváme informační lavinu a ani si to neuvědomujeme.

Mít dostatek informací je dnes důležité, jenže příliš dat škodí. V přemíře zpráv se totiž ztrácí ty důležité. „Potíž je najít relevantní informace a­ z ­nich vybrat ty klíčové, které pomohou vyřešit náš problém,“ říká zakladatel portálu Informační gramotnost Jan Černý.

„Jestliže jsme v ­průběhu dne vystaveni velkému množství informací, je velice pravděpodobné, že mnoho těch důležitých nestačíme zaregistrovat,“ píše ve své knize Data Smog novinář David Shenk.

S přemírou informací si mohou lidé někdy poradit sami. Stačí k­ tomu takzvaná informační hygiena. Tedy metoda, kdy lidé věnují pozornost jen důležitým věcem. K­ tomu stačí například vypnout počítač vždy, kdy na něm nebudete pracovat, a odpočinek hledat jinde.

Nezahlcovat se informacemi je důležité, protože nedávná studie korejské Yonsei University prokázala, že přemíra komunikačních požadavků v ­rámci sociálních médií způsobuje únavový syndrom. S informační přehlceností jsou spojeny i další problémy, jako je demotivace a neklid. To potvrzuje i neurofyziolog Josef Syka.

Podle něj může takzvaný informační „smog“ způsobovat dokonce deprese. „Podobně přemíra primitivní až stupidní hudby, pro kterou máme termín hudební smog, může vést k rozmrzelosti až k opovrhování hudbou jako celku,“ říká Syka.

Množství informací má neblahý vliv také na proces učení, a ­to zejména na základních a středních školách. „V­ rámci vzdělávání v ­Česku zcela zásadně chybí informační gramotnost, která podporuje kritické myšlení a učí ověřovat informace, které žáci najdou,“ říká Černý, který se články na svém webu snaží snížit rizika informačního zahlcení. Podle něj totiž extrémní množství informací způsobuje vznik informačních šumů a­ z nich plynoucí zavádějících sdělení, která potom například žáci škol považují za správné.

Tento problém však mají i­ dospělí. Což dokazuje žebříček falešných zpráv, takzvaných hoaxů, které se loni šířily internetem a ­Češi jim uvěřili (viz box). Lidé například považovali za pravý i text s titulkem Ruský profesor: Cukrovka a rakovina jsou vymyšlené nemoci.