Správný zevling je jeden ze střípků vedoucích k záchraně naší civilizace

Proč je podle vás zevling přínosný?
Zevlování je jakási protiváha dnešní uspěchané doby. Většina lidí má velmi málo času pro sebe, což je z­ mého pohledu nebezpečný civilizační extrém, který stále graduje. Žijeme v duálním světě, kde by se ke každému extrému měl vytvářet protipól, aby se kompromisem mezi oběma extrémy vytvořila rovnováha. Zevlování má ještě mnoho přidaných hodnot, o­ kterých budu mluvit na workshopu Štrůdlu v neděli, ale v zásadě toto je asi nejpodstatnější.

Je potřeba ho učit?
Posledních dvacet let velmi prudce stoupá důraz na výkonnost lidí a ruku v ruce s ­tím počet psychických nemocí, případů vyhoření i používání psychofarmak. Vzpomínám si na článek v jednom německém ekonomickém magazínu, kde uváděli, že osmdesát procent vedoucích pracovníků v německých firmách bere psychofarmaka.

Pokud by k tomu ještě někdo zveřejnil statistiku, kolik takto exponovaných manažerů užívá kokain, pije litry energetických drinků a ve svém volnu se propíjí do němoty, možná by nám došlo, že tento trend ve společnosti asi vede k čemukoliv jinému než ke zkvalitňování osobního života. Proto si myslím, že je v ­rámci zachování fyzického i duševního zdraví nezbytné naučit se urvat si čas pro sebe a činnosti, jež zdánlivě nevykazují známky produktivity.

Není trendem spíš zbavování se prokrastinace a větší efektivita?

Tento trend se se zevlováním podle mne nevylučuje. Máme dostatek nových technologií, které nám při jejich správném užívání zajišťují podstatně větší efektivitu a tím bychom měli zákonitě získat i více času pro sebepoznání, své rodiny, přátele. Jenže současný systém je bohužel nastaven tak trochu na bázi podej prst a sežere ti celou ruku. Pokud zjistí, že máte víc času, ihned vám přidá více povinností a zkrátí dobu, kterou máte na jejich vyplnění. To v důsledku dělá z lidí tak trochu roboty v nikdy nenasytitelném systému zefektivňování. Efektivita je z pohledu zevla schopnost udělat vše co je potřeba k přežití v co možná nejkratším možném časovém horizontu, při vynaložení minima energie a ušetřený čas využít k prožívání radostí a činností, které ji způsobují.

Jak se pozná dobrý zevling?
Tak, že je vám při něm neskonale dobře a napadají vás tím pádem zcela inovativní myšlenky, které vedou ke zkvalitnění vašeho života. Je to nedisciplinovaný způsob spontánní meditace.

Jsou nějaké zásady, které se při zevlingu musí dodržet?
Při zevlování nemusíte vůbec nic. Jediné kritérium, které vlastně definuje zevlovaní, je nedělat nic, což zastavuje nerušený tok vašich myšlenek. Tj. fyzický výkon, příjem informací z vnějšího prostoru, zbytečná komunikace. Jsou činnosti, které se k tomu naopak hodí. Ideální může být rybaření, bezcílná procházka přírodou, válení se na pláži nebo na pohodlném gaučíčku. Tam všude můžete být sám se sebou nebo s někým, s kým je vám dobře, aniž byste museli stále o něčem tlachat a odvádět pozornost od vnímání ryzí přítomnosti.

Jsou naopak případy, kdy byste zevling nedoporučoval?

Nedělám si iluze, že svět a život v něm je značně podřízen ekonomických potřebám, které budou naše životy stále masivně ovlivňovat. Existuje pořád příliš mnoho lidí, kteří mají normální práci, ale nevydělají dost peněz ani na uspokojení nejzákladnějších potřeb. Nemá smysl, abych někomu takovému říkal, aby méně pracoval kvůli nějaké vnitřní harmonii. Ale je potřeba si ty věci uvědomovat. Je potřeba vidět, že stále více lidí pracuje tak, že okrádají sami sebe o to největší bohatství, jenž jim bylo dáno, o svůj životní čas, který se každým dnem krátí a to jen proto, že to v řadě oborů jinak nejde. Musejí jen více a více pracovat, jinak se neuživí.

Jak vás napadlo to učit?
Tak nějak spontánně, když jsme zevlovali s Lucinkou Špakovou, organizátorkou Štrůdlu. Zeptala se mě v­ rámci hledání zásadních témat pro rozvoj lidské společnosti na názor. Napadlo nás, že tohle je možná jeden ze střípků vedoucích k­ záchraně naší civilizace.