Podle aktuální analýzy České asociace pojišťoven si Češi sjednávají životní pojištění v průměru v osmadvaceti letech. Podle výkonného ředitele České asociace pojišťoven Jana Matouška na to mají vliv první větší závazky.
„Na relativně nízký průměr mají vliv především děti do čtyř let, které pojišťují rodiče, často jako další osobu na smlouvě. To je určitě dobré zjištění, protože ukazuje, že Češi chápou význam životního pojištění jako záchranné sítě před finančními následky výpadky příjmu. A k těm s takto malými dětmi dochází opravdu často,“ vysvětluje Matoušek. To potvrzuje dvaatřicetiletá Alexandra Poušková, která si životní pojištění založila po narození dcery. „S prvním závazkem, mou dcerou, jsem do toho šla. Chtěla jsem mít jistotu, kdyby se něco stalo. Jevilo se mi to jako to nejlepší řešení než pak strádat a litovat. Nikdy člověk neví, co se může stát,“ komentuje pro Metro Poušková.
Čím starší, tím dražší
Podle Filipa Bartoše, ředitele distribuce a marketingu pojišťovny Youplus, by ale nebylo na škodu, kdyby mladí začali pojištění řešit mnohem dřív, klidně ve dvaceti.
Události v číslech
|
„Logika velí pojistit se ve chvíli, kdy začnu vydělávat své první peníze, tedy řekněme okolo 20. až 25. roku, podle studií. Jednak klient vstupuje do pojištění s vysokou pravděpodobností ještě bez zatížení úrazy a nemocemi a druhý důvod je ten, že čím je starší, tím je pojištění dražší,“ dodává Bartoš.
Největší hrozbou pro generaci Z je podle zmiňované analýzy především invalidita. Na pozoru by se měli mít především mladí muži do třiceti let věku.
Podle dat České asociace pojišťoven se u nich riziko hospitalizace pohybuje kolem hranice deseti procent. Jen pro představu – invalidní důchod v Česku pobírá přibližně 400 tisíc lidí. Ve věkové skupině od 18 do 29 let je nejčastější invalidita nejvyššího třetího stupně, která znamená pokles pracovní schopnosti nejméně o 70 procent, jak vyplývá z dat Českého statistického úřadu.
Podle Bartoše může podněcovat strach mladé generace z invalidity také fakt, že právě pro handicapované stále neexistují mnohdy dostatečně rovné příležitosti. „V této oblasti máme v České republice určitě na čem zapracovat. Nicméně myslím si, že lidé již pochopili, že pojištění invalidity je jedno z nejzásadnějších, protože v souvislosti s ní nesouvisí jen dramatický propad příjmů, ale i zvýšení nákladů. Tento nepoměr pomáhá vyrovnat právě pojištění invalidity,“ vysvětluje pro Metro Bartoš.
Milionový rozdíl
Pro sjednání životního pojištění v nižším věku mluví zejména dva argumenty. Mladý člověk je obecně zdravější a z pohledu pojišťovny tak méně rizikový. Mladí lidé také mohou v případě nepřízně osudu ztratit nejvíce. Například absolvent univerzity, který svoji kariéru teprve začíná a pobírá „pouze“ průměrnou hrubou mzdu přes 41 tisíc, by za invaliditu třetího stupně inkasoval od státu invalidní důchod kolem 21 tisíc korun. Rozdíl mezi celoživotním výdělkem a invalidním důchodem pak dosahuje milionových částek.
X a Z versus finanční gramotnostKaždá generace je definována vlastní perspektivou, která vznikla v důsledku generačního historického kontextu a společenských vlivů. Pokud jde o peníze a investice, každá z nich má své zakořeněné investiční postoje, jež reflektují ekonomické podmínky, technologický pokrok a celkovou kulturní vyspělost dané doby. Z dubnového průzkumu platformy Instant Research s názvem Jak Češi investují? vyplynulo, že celých 67 procent zástupců generace Z (narození po roce 1995) má zkušenost s investováním. Jak investují své finance jednotlivé generace? Generace X (1965 až 1980) obecně zastává konzervativní investiční přístup kvůli negativním zkušenostem způsobeným ekonomickými turbulencemi v minulosti, a proto nejčastěji investuje své úspory do nemovitostí, protože je vnímá jako bezpečnou investici. Oproti tomu mileniálové (1980 až 1995) mají tendenci při investování více zariskovat a neustálý příchod nových technologií a trendů jim nedělá potíže. „Dalo by se říct, že lidé z této generace jsou považováni za takzvané digital natives (ve volném překladu digitální domorodci – pozn. redakce) s průměrnou finanční gramotností, kteří hledají rychlé způsoby výnosů z investic a upínají se na on-line investiční platformy a aplikace,“ říká Jan Skovajsa, majitel firmy myTimi. V čem se generace Z od výše zmíněných výrazně liší? Ve svých investičních postupech se oproti ostatním generacím výrazně odlišuje neunáhleným přístupem při zvažování nových investičních příležitostí a důrazem na dlouhodobé plánování. Koeficient finanční gramotnosti u Gen-Z je výrazně vyšší a za jeden z hlavních důvodů je považována blížící se důchodová reforma, které si je stávající generace mladých lidí vědoma, a v ideálním případě si zakládá důchodové spoření už krátce po dvacátém roku. Americká studie z roku 2022 ukázala, že ačkoli je Gen-Z nejmladší pracující skupinou lidí, více než 30 procent si aktivně spoří na důchod už teď a 67 procent lidí, kterým byl nabídnutý plán na důchodové spoření, ho striktně dodržují. Podle zmiňovaného dubnového průzkumu oproti jiným věkovým kategoriím je Gen-Z více nakloněna investicím skrze on-line brokery, kryptoměnové burzy či aplikace určené pro mikroinvestice. „Co se týká atraktivity jednotlivých forem investic, získaly nejvyšší bodovou hodnotu nemovitosti. Ty spolu se spořicím účtem vnímají i jako nejbezpečnější formu investice,“ vysvětluje pro Metro Daniel Rajnoch, CEO a zakladatel investiční platformy InvestBay. Potvrzuje to i Tomáš Chrobák ze společnosti Sur Real Investments. Podle něj je zájem o nemovitosti stabilně velký i u investorů ve středním věku. „Takovým příkladem je třeba klasický manželský pár se středním či vyšším středním příjmem, který prodal nemovitost v Česku, například domek po rodičích, a hledá příležitost, jak nabyté peníze bezpečně uložit a zhodnocovat v čase. Tito investoři mají tendenci upřednostňovat stabilní investiční možnosti, které minimalizují riziko ztráty,“ doplňuje pro Metro Chrobák. |
Strážce streamu
