Jde o takzvané chatboty, kteří slouží ke konverzaci či třeba vysvětlování některých souvislostí.
Nejznámějším je ChatGPT, který podobně jako jiné chatboty využívá zpracování přirozeného jazyka k vytváření konverzačního dialogu podobného tomu lidskému. Jazykový model dokáže odpovídat na otázky a vytvářet různý psaný obsah, včetně článků, příspěvků na sociálních sítích, esejí, programových kódů a e-mailů – a nově může údajně pomoci k lepšímu psychickému zdraví.
Studie naznačují, že chatboti mohou poskytnout nástroje pro lepší duševní pohodu dostatečně dobře na to, aby alespoň trochu zmírnily příznaky deprese a stresu.
V některých případech úzkostných poruch je dopisování si s chatbotem pro lidi snazší než se fyzicky dostavit na sezení. Dle průzkumu 80 procent lidí, kteří používali zmiňovaný ChatGPT k poradenství v oblasti duševního zdraví, tvrdí, že je chatbot dobrá alternativa k běžné terapii. Umělá inteligence je navíc k dispozici nonstop, což je služba, kterou klasický terapeut nebo terapeutka nemohou poskytnout.
Nasbíraná data
Vít Janda z agentury ShortPro má ve svém okolí několik firem, které se snaží takové chatboty vyvíjet. „Na jednu stranu vidím upřímný zájem takto lidem pomoci v řešení jejich psychických potíží a nepříjemných situací a snahu skrze takové nástroje pomoci ‚všem‘, tedy i těm, kdo se z nějakého důvodu nedostanou k standardní odborné pomoci naživo,“ vysvětluje Janda a dodává, že samozřejmě vidí i tu druhou stranu mince, a to je na fenomén napojený byznys, který sbírá o lidech data a může s nimi poté pracovat. „Na to by lidé podle mě měli pořád myslet, než půjdou sdělovat osobní informace a trable nejenom chatbotům, ale obecně kdekoliv v on-line prostoru,“ apeluje Janda.
Podle něj lze obecně říci, že chatboti jsou pro lidi, kteří jsou technologicky více zdatní a například se bojí jít s těmito problémy mezi lidi, cestou, jak si s někým popovídat anonymně a kdykoliv. „Nicméně je důležité mít na paměti, že chatboti stále nejsou plnohodnotnou náhradou za profesionální psychologickou péči. Psycholog nebo terapeut může nabídnout hlubší porozumění, empatii a individualizované strategie, které AI nemůže plně replikovat,“ konstatuje pro Metro Janda.
Záchrana planety?
Antropolog Barclay Bram se rozhodl provést výzkum, jak vypadá terapie s chatbotem v praxi. Po celý rok používal chatbota Woebot trénovaného v kognitivně behaviorální terapii.
„Postupem času jsem si všiml, že různá cvičení, která jsem s ním prováděl, se promítají do mého každodenního života. Naučil mě, jak si stanovovat chytře cíle – konkrétní, měřitelné, dosažitelné, realistické a časově omezené. Jeho vedení bylo praktické a podložené,“ uvedl pro New York Times.
Na druhou stranu, loni se v Belgii objevil případ, kdy se muž rozhodl ukončit svůj život po rozhovorech o budoucnosti planety s AI chatbotem jménem Eliza. Chatbot ho povzbudil, aby ukončil svůj život poté, co navrhl obětovat sebe samého, aby zachránil planetu. Ve výsledku je stále AI nevyškolená psycholožka, která mnohdy může tlumočit chybné informace z internetu.
