Co vaše škola předává dětem?
Zabýváme se mimo jiné základními dovednostmi na ledě a celkovým rozvojem pohybových schopností. Nedílnou součástí školy jsou ale i přednášky a interaktivní komunikace s lektory, kteří jsou experty ve svých oborech. Naše tři hlavní témata jsou psychologie, mentální koučink a kondiční příprava. Snažíme se vytvářet bezpečné prostředí, kde ale zároveň vzniká zdravá konkurence. Mladí hráči si u nás najdou i nové kamarády, potkají se lidmi z různých klubů a především jsou naše kempy pro ně zážitek.
Jak škola funguje v praxi?
Pořádáme kempy pro dvě a dvě věkové kategorie mladých hráčů základní školy. Na začátku sezony organizujeme try outy (podle anglického vyzkoušet – poznámka redakce), na kterých vybíráme děti ze všech zúčastněných klubů. Většinou nám je doporučí jejich trenéři. Chceme ale, ať se na velkých kempech prostřídá co nejvíce dětí. Zároveň si ale uvědomujeme, že pokud má mít náš program na hráče nějaký efekt, bude lepší, když budou kempy navštěvovat pravidelně.
Takže se na kempy dostanou jen ti nejlepší?
Samozřejmě že hráči, kteří vykazují větší předpoklady, mají větší šanci, že se k nám dostanou. Zároveň ale víme, že v takhle mladém věku jsou děti teprve na začátku kariéry. Když se k nám někdo nedostane hned, neznamená to, že se nemůže přidat během roku. Naším programem projde zhruba 180 dětí za sezonu. Máme samozřejmě hráče, kteří jsou s námi častěji. To je ale většinou dáno jejich přístupem. Právě ten je pro nás důležitý.
Není pro vás náročnější kluky nadchnout, když se nevídáte často?
Je to dvousečné. Hráč má sice vazbu na trenéra ve svém klubu, kde je zároveň v domácím bezpečném prostředí. My mu ale můžeme zase tréninky ozvláštnit a ukázat mu jiný přístup. Ve finále ani nemusí být náš trénink na tolik odlišný od toho, co hráč zná, ale ono stačí, když k tomu tréninku někdo přistupuje trochu jinak a říká ty věci jiný hlasem, jinou intonací. I díky tomu se na stejná cvičení mohou děti začít dívat zase trochu jinak a třeba je to i víc zaujme.
Kaufland škola hokejových talentů je projekt tréninků a workshopů pro mladé hokejisty ve věku 5.-8. třídy základních škol.
Zatím se ptám jen na kluky. Hrají s vámi ale i holky?
Ano, máme také šikovné holky, nechceme to nijak rozdělovat. V ženském hokeji je navíc velká budoucnost.
Co je vaším úkolem na ledě? Nadchnou pro hokej?
V páté třídě, kdy u nás hráči začínají, už není potřeba je pro hokej nadchnout. To už musel udělat jejich první trenér. Moc dobře si uvědomujeme, že právě první trenéři jsou ti, kteří musejí udělat velký kus dobré práce, aby děti sport milovaly a dál se mu věnovaly. Chceme vytvořit prostředí, kde bude oceňována práce i těch, kteří se sportu věnují na nižších úrovních. Všichni čteme články o tom, kdo zazářil v zápase NHL, ale málokdo se dozví, že Kája z Břežan vyhrál závod v plavání v rybníce. To jsme ale trochu odbočil. Zpět k vaší otázce. Naším úkolem není děti nadchnout, my musíme dělat vše proto, aby jim to nadšení vydrželo.
Dnešní děti jsou v poslední době, řeknu to kulantně, trošku větší čertíci než třeba děti před 20 lety. Je vaším úkolem je nejen trénovat, ale i vychovávat?
Trenér mládeže musí být jednoznačně také pedagog. Důležité navíc je, aby byl respektovaný dětmi i rodiči. Dřív byl učitel pan někdo. Přišel v kravatě a vy jste věděli, že je to autorita. To se v poslední době trochu vytrácí. Dřív dítě dostalo pětku a bálo se jít domu. Když dítě dostane pětku dnes, rodiče volají ředitelce, jak je to možné. Pokud chcete něco dětem předat, musíte pro ně být navíc i idolem. Dám vám jeden příklad. Zúčastnil jsem se sympozia, kde byl i Tom Renney. Generální manažer kanadské reprezentace a dlouholetý trenér Rangers. Během přednášky nám řekl, že si pamatuje dodnes tři barvy a tři jména. Ty barvy byly barvy jeho prvních třech dresů a ta jména byli jeho první tři trenéři, kterým prý bude do konce života děkovat za to, že mu pomohli vytvořit lásku k hokeji.
Jan Kregl momentálně působí jako externí poradce společnosti Kaufland v oblasti hokejových projektů.
Zmínil jste i rodiče. Není potřebovat koučovat i je?
Koučovat není to správné slovo, určitě je ale potřebovat mít s rodiči transparentní komunikaci. Díky ní nemohou vznikat fámy a různé konspirační teorie o tom, proč nehraje Péťa a Milan ano. Součástí našeho projektu není jen práce s dětmi, ale i přímo s kluby, s jednotlivými trenéry i s rodiči. Musíme si všichni říct, co od programu očekáváme. Už jsem to zmínil, ale ještě to zopakuji, práce trenérů je vážně náročná. Je na ně obrovský tlak, a to i ze strany ambiciózních rodičů.
Předpokládám, že nemálo rodičů si myslím, že je jejich potomek nejlepší ze všech...
Někdy ano, u dětí se občas příliš brzy tlačí na výsledky a málokdo si uvědomí, že u mladých hráčů by mělo jít hlavně o proces. Snažíme se u rodičů mírnit jejich ambice. Však data mluví jasně. Ani ne jedno procento z populace jsou elitní sportovci. Sportem se živí opravdu jen málo lidí. Navíc to neplatí pro všechny sporty. Dám příklad, pokud dítě dělá například lakros, jeho rodiče určitě nepředpokládájí, že se sportem bude jednou živit. U hokeje se to stát může, stále je ta pravděpodobnost ale opravdu malá. Naším úkolem a i úkolem rodičů je to, aby děti u sportu vydržely. Musíme je podporovat, kupovat jim dresy Flyers, povlečení Buffala, hokejky Pastrňáka a podobně. Když je dítě ke sportu příkladně vedené, časem pochopí samo, zda se může začít ucházet o možnost stát se profesionálním sportovcem. A pokud ne, tak to nevadí. Ať budete sportovat na jakékoliv úrovni, je to dobře. Sport vás udrží v kondici, najdete si při něm kamarády, zabavíte se.
Zatím mluvíme hlavně o dětech, Kaufland škola hokejových talentů není jen pro ně.
Od září do března se konají kempy a přednášky, ale pro děti děláme akce i mimo led. Zúčastňujeme se například běhu pro Světlušku nebo závodů Rocki race. Máme ale také program pro trenéry, pro šéfy klubů i pro rodiče. Snažíme se zlepšovat prostředí ve všech sférách hokeje. V naší škole se snažíme objevit talent i mimo led a dokonce i mimo sport. V programu jsme měli například člověka, který se identifikoval jako dobrý grafik a byl to právě on, kdo nakonec navrhl logo pro hokejové mistrovství světa žen. Podobných příběhů je tu víc. Máme tu kluky, kteří začínali jako trenéři dětí a teď s nimi jejich kluby počítají dokonce do vedoucích pozic. Zkrátka se snažíme objevovat talenty napříč celým prostředím.
Jan Kregl
|
Už jsme probrali projekt, představte se trochu i vy. Kudy vedla vaše cesta do projektu Kaufland škola hokejových talentů? Předpokládám, že hokej děláte od malička.
To je pravda, navíc jsem měl obrovské štěstí, že v mém ročníku byli výborní hráči, kteří to nakonec dotáhli opravdu daleko. Už tehdy jsem věděl, že jsou jednoznačně lepší než já, zároveň mě to ale motivovalo zůstat u hokeje. Dodnes jsme kamarádi. Nerad bych na někoho zapomněl, ale zmíním například Jakuba Voráčka, Jirku Tlustého, Radka Smoleňáka nebo Michala Frolíka.
To jsou vaši vrstevníci?
Většinou jsou o rok nebo o dva mladší než já, ale jelikož byli dobří už jako malí, hráli ve vyšších kategoriích. Strávil jsem s nimi dětství a nikdy na to nezapomenu. To je i důvod, že jsem chtěl u hokeje zůstat, i když mi došlo, že to asi nedotáhnu tak daleko. Přece jen počet letenek v té nejvyšší třídě je omezený. Proto jsem zvolil jinou cestu a tou bylo trénování. Vystudoval jsem FTVS a postupně se dostal od trénování až do nejrůznějších pozic v managementu.
Blíží se mistrovství světa v hokeji. Poslední otázka bude směřovat k němu. Doporučíte svým svěřencům sledovat zápasy?
Jednoznačně ano, však reprezentační zápasy jsou to nejvíc. Jsou snem mladých kluků. Vrchol kariéry. Navíc mistrovství světa vždy pozitivním způsobem spojí celý národ. Hraje se u nás v Česku a republika tím zase bude žít. Je to i příležitost, jak přilákat další děti k hokeji. Statistiky ukazují, že pokud se dostaví úspěch, vzroste následně i zájem o daný sport. Když bude plný Staromák, věřte, že budou plné i hokejové nábory.
