Od letošního července už bude možné oficiálně doma vyrobenou energii přeposílat podle vlastního rozhodnutí. Už nebude nutné přebytečný proud posílat dál do distribuční sítě a prodávat. Jenže realita je odlišná.
„Lidé si neuvědomují, že elektřinu, kterou v daném okamžiku někde vyrobí, musí ve stejném čase někdo také odebrat. Nejde si ji schovat a využít, až bude člověk chtít. Pokud nebude mít na druhém konci kromě spotřebičů také úložné baterie,“ upozorňuje Michal Kulig, ředitel alternativního dodavatele energií Yello.
V praxi to znamená, že ve chvíli, kdy panely na domě v Českých Budějovicích produkují solární energii a majitel má nastavené sdílení s vlastní chalupou na Šumavě, musel by být v daný okamžik i na oné chalupě a elektřinu spotřebovávat. Ať už by tam byl on sám, nebo někdo z rodiny. „Lze se samozřejmě domluvit s někým, komu pošlete vyrobenou energii a on si s ní bude dobíjet doma baterie,“ připomíná Kulig. Nová pravidla (viz box) umožní posílat doma vyrobenou elektřinu až deseti odběratelům a během dne ji přerozdělovat tak, aby se jí spotřebovalo co možná nejvíc v rámci sdílených míst. Lze se ale třeba domluvit s firmou, která vlastní panely nemá a je ochotná odebírat za domluvenou cenu energii pro nějaký provoz, který jede přes den.
Energetičtí specialisté připomínají, že móda vlastní fotovoltaiky je momentálně výhodná tam, kde vedle výroby existuje současně i dostatečná spotřeba, ideálně jedna ku jedné, případně s mírným odebíráním elektřiny i ze sítě. Jednou z možných kombinací je například fotovoltaika a tepelné čerpadlo, které je v době slunečního svitu poháněné právě ze slunečních panelů.
Energetické cenové skoky jsou snad minulostí
„Z hlediska energetických úspor byla topná sezona 2023 až 2024 velice dobrá,“ konstatuje Jiří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE). Lidé i firmy a úřady odebrali o deset procent méně zemního plynu, o stejnou část se snížilo odebrané teplo z centrálních zdrojů a o pět procent se v Česku snížila spotřeba elektrické energie. Nebylo to vždy na účet šetrnějšího chování nebo zavádění úspornějších spotřebičů. Částečně se na tom podílelo i omezení výroby v některých odvětvích. Nezanedbatelná nebyla ani teplá zima, i když současný duben to může s nenadálými nízkými teplotami alespoň částečně srovnat.
Ceny elektřiny se nyní pohybují na cenách kolem sto eur za megawatthodinu, v době nejprudších skoků v roce 2022 to bylo až desetkrát víc. Ceny jsou tak jen o něco vyšší než na konci covidu a začátku ruské agrese na Ukrajině. „To, co nyní pozorujeme u odběratelů, je opět návrat k dlouhodobějším fixacím cen,“ připomíná Karel Hanzelka, mluvčí Pražské energetiky (PRE).
Zatímco poslední dva roky byly u mnohých odběratelů, kterým skončily předešlé fixace, ve znamení spotových cen, tedy nákupu podle okamžitých cen. Teď se vracejí ke stálejším kontraktům.
Čitelného zákazníka milují
Obchodníci s energiemi cítí přibývání fotovoltaiky. Připouštějí, že jsou pro ně zajímavější zákazníci, u nichž je odběr dlouhodobě stálý a předvídatelný. „Když máte nasmlouvanou kapacitu, ale nárazově ji nahrazujete tou vlastní, je to pro dodavatele horší,“ říká Gavor z ANDE.
Mezi energetiky se tak začíná hovořit o tom, že značné odchylky v odběru by mohly být do budoucna sankcionované. Zatím totiž neexistují technicky a hlavně finančně levná úložiště elektrické energie pro větší množství elektřiny, jako je tomu u podzemních zásobníků na zemní plyn.
Klesne? Poroste?
|
Od léta se mění energetická pravidla
|