Máme za sebou zápisy do základních škol, těch se zúčastnil i můj syn. Musím konstatovat, že spousta budoucích prvňáčků patlá sykavky a trápí je hlavně výslovnost písmen R a Ř. Mají být rodiče ve stresu?
Předem bych uvedla, že vývoj artikulace u dětí fyziologicky končí mezi šestým a sedmým rokem. To znamená, že do první třídy běžně nastupují děti, které tento vývoj ještě nemají dokončený. Ale rozhodně by to měly být jen drobné odchylky, jak uvádíte: tedy doladění některých sykavek nebo vibrant – R a Ř. Dobrou zprávou je, že v předškolním věku jsme u dětí schopni odhalit také mírné neurovývojové poruchy, které by dříve zůstaly nerozpoznány a ve školním věku se pak mohou projevovat v podobě nějakého „dys“ – dysgrafie či dyslexie.
Do začátku školního roku nám ještě zbývají čtyři měsíce, nějaký čas k případné nápravě zbývá. Co vše se dá za tuto dobu vylepšit a vypilovat?
Pokud u svého dítěte pozorujete, že se řeč nevyvíjí správně, objednejte se do ambulance klinického logopeda co nejdříve. Samozřejmě můžu doporučit logopedické hříčky, které je možné procvičovat kdykoliv a kdekoliv, například při jízdě autem. Děti si mohou zkoušet určovat první a poslední hlásku ve slově – myš začíná na M a končí na Š – ti zdatnější pak rozloží celé slovo po hláskách – myš je m-y-š. Další dobrou aktivitou do auta je slovní kopaná nebo rozhodování, zda se v určeném slově daná hláska nachází nebo ne – je ve slově myš hláska S? Toto jsou cvičení k rozvíjení sluchové percepce, tedy zpracování a analyzování slyšeného příslušnými centry v mozku. A to nám pak pomáhá k dozrání jednotlivých hlásek do řeči. Dle mého názoru je hlavně potřeba začít s logopedií zavčas a nenechávat to na poslední chvíli. Ostatně, o prázdninách by se měly děti spíše bavit, běhat venku a užívat si léta než něco narychlo dohánět.
Pojďme už přímo do školy. Do jaké míry může špatná výslovnost poznamenat úspěch prvňáčků? Co vše může tento handicap ovlivnit?
Problémy mohou nastat především při osvojování čtení a psaní. Pokud děti vyslovují místo R například L a mají pak napsat slovo ryba, v duchu si ho přeříkají se svojí nesprávnou výslovností, tedy lyba, a v této podobě ho pak napíší. Je však třeba poznamenat, že toto se týká dětí, které danou hlásku zaměňují za jinou – C za S či L za R – a jedná se o fonologickou poruchu. Artikulační porucha, tedy pokud je hláska realizována na nesprávném artikulačním místě – typicky mezizubní sykavky, velární R tedy ráčkování – na školní úspěšnost takový vliv nemá. Ačkoliv v takovém případě může být zase ovlivněna psychika dítěte a jeho sebevědomí, pokud si vady spolužáci všimnou a negativně na ni reagují. Jak víme, děti si neberou servítky.
Jízdu autem si můžete zpestřit logopedickými hříčkami.
Co ještě dalšího mohou pro své děti udělat sami rodiče? Víc si s potomky číst? Povídat? Častěji je opravovat?
Především důvěřovat svému logopedovi a cvičit podle jeho instrukcí. Jinak ale samozřejmě aktivity jako povídání si s dětmi či čtení dětem, které velmi pozitivně rozvíjejí všechny roviny vývoje dítěte, tedy také řeč a komunikaci, mohu všem jedině doporučit. S opravováním ale pozor. Opravovat v řeči ano, ale teprve tehdy, když je na to již vhodný čas.
To mi tedy poraďte, jak odhadnout správné načasování – kdy být shovívavý a v klidu, a kdy už kárat a opravovat.
Není to jednoduché, od vyvození hlásky po její plné užívání v řeči může uplynout různě dlouhá doba. Vždy je potřeba hlásku nejprve zafixovat ve slovech v různých pozicích na začátku, uprostřed a na konci slova, dále se trénuje její zapojení do vět, básniček či při hrách. A až v momentě, kdy se začne daná hláska občasně objevovat ve spontánní řeči, tedy když si na její výslovnost dítě cíleně nemyslí, je možné začít citlivě opravovat v řeči. Citlivě znamená, aby dítě nebylo od rána do večera za každou větou zastavováno a opravováno, to by vedlo akorát k frustraci všech zúčastněných.
Perfektní výslovnost však nemají ani mnozí dospělí – krásným příkladem byl Václav Havel se svým ráčkováním. Co vše lze „na stará kolena“ ještě napravit? Jak velké úsilí to vyžaduje? Respektive jaké různé vady mají jaká řešení?
Na logopedii je samozřejmě možné docházet v jakémkoliv věku. V dospělosti je však třeba počítat s podstatně delší dobou nápravy, přece jen nesprávný stereotyp je již mnoho let fixován, a o to déle trvá ho přebudovat. S dostatečnou motivací a ochotou ke každodennímu cvičení toho ale je možné dosáhnout. Většinu dospělých pacientů však tvoří lidé se získanou komunikační poruchou. Nejčastěji jsou to stavy po cévních mozkových příhodách, úrazech nebo u neurodegenerativních onemocnění - demencí. Forma obtíží záleží na místě poškození v mozku. Někteří pacienti mají problém spíše s artikulací, pak se jedná o takzvané dysartrie, u někoho je zasažen jazyk komplexně, tedy porozumění, slovní zásoba, čtení, psaní. Zde hovoříme o afázii. Není výjimkou, že se pacient znovu učí mluvit úplně od píky.
Povězte mi ještě, které známé osobnosti z obrazovky byste pochválila za precizní výslovnost a logopedickou čistotu?
Nevím, jestli mě napadne konkrétní jméno, které bych mohla oproti ostatním vypíchnout, určitě jich je dost. Přijde mi ale zajímavé, kolik veřejně známých osobností naopak řečovou vadu má. Ať už jednoznačně identifikovatelnou, které si všimne i laik, jako třeba vámi zmíněný Václav Havel (u kterého mi to ale kupodivu vůbec nevadí), nebo méně výraznou, jako třeba ne zcela korektní výslovnost sykavek. S trochou nadsázky bych mohla říci, že na nás s nějakou řečovou vadou z televize mluví každý druhý.
