Odstartoval sled nešťastných přehmatů, které korunovala kardinální chyba operátorů – ti zablokovali havarijní signál, který by při uzavření přívodu páry na turbínu automaticky odstavil reaktor. Ten dál běžel, podstatně se však snížil průtok chladící vody, rostla její teplota i tlak. Výkon reaktoru začal prudce růst. Nevydržely to palivové články a praskly, jejich úlomky spadly do chladící vody, která se přeměnila v páru. Výbuch páry zvedl tisícitunové víko reaktoru, nastala první exploze. Z odhaleného reaktoru začala unikat radioaktivita, dovnitř pronikal vzduch, rychle se rozhořel grafit. Kov palivových trubek počal reagovat s vodou a vzniklý vodík neodvratně způsobil druhou explozi.
První byli Švédové
Zatímco byli do Černobylu povoláváni sporadicky chránění hasiči, vojáci a záchranáři, v Sovětském svazu i jinde ve světě bylo ticho po pěšině. Alarm byl spuštěn až o dva dny později, v pondělí 28. dubna, kdy u švédského Stockholmu naměřili abnormálně vysoké hodnoty radioaktivního Cesia 137. Poté už šlo jen o to dopátrat, že tu smrtonosnou snůšku přinesl mrak putující z území SSSR.
Měření z poloviny června 1986 nastiňuje naměřené kontaminace černobylským radioaktivním Cesiem 137.
Nyní se podívejme na to, jak o bezprecedentní situaci informovala Československá televize (ČST), závislá na sovětských informačních kanálech:
29. dubna – ČST odvysílala reportáž hlavní sovětské zpravodajské relace Vremja, kde teprve třetí den po havárii režim oznamuje, že se „něco stalo“. Hovoří se pouze o „jistém úniku radioaktivních látek“.
30. dubna – Večer na ČST běží reportáž Vremja, v níž bylo zveřejněno jedno černobílé foto elektrárny. „Radioaktivita v okolí elektrárny rapidně poklesla,“ přesvědčuje sovětská relace.
1. května – Režim o havárii v tento den absolutně neinformuje, všichni organizovaně v ulicích slaví Svátek práce. Třepotají mávátky.
2. května – V ČST běží reportáž o tom, jak Velká Británie mediálně zneužívá havárie v Černobylu.
3. května – V hlavní relaci ČST proběhla propagandistická reportáž ze sjezdu západoněmeckých komunistů, kde promluvil soudruh Boris Jelcin také o havárii v Černobylu.
4. května – Po čtené zprávě sovětské agentury TASS následuje reportáž z pořadu Vremja. Pohled na postiženou elektrárnu je zde natočen ze země – letecké záběry byly zcenzurovány a sovětská televize je nezveřejnila. Následovala neurčitá informace o měření radioaktivity v Československu.
5. května – Po krátké zprávě agentury TASS následuje propagandistická reportáž ČST o jaderných pokusech v USA. Další šot ukazuje normálně fungující život na Ukrajině. A nakonec přichází krátká zpráva o měření radioaktivity v Československu. „Není se čeho obávat,“ zazní.
Mrazivé vzpomínání
I ve dnech a týdnech následujících byly informace o tragédii bagatelizovány, zastírány. Kdyby totalitní režim nenastolil informační vakuum, občané země se mohli dozvědět, že nejvyšší koncentrace Cesia 137 nad naším územím byly zaznamenány 30. dubna. Právě tento a následující den korunovaný prvomájovými průvody bylo nejlepší zůstat doma. Bylo deštivo. Padaly smrtonosné kapky.
Jak vzpomínáte na prvomájový den roku 1986 vy? Svůj mail prosím pošlete na adresu david.halatka@metro.cz.
