Jak byste popsala své současné dny? Jak je prožíváte?
Je to mazec, jedním slovem! Všechny přípravy a práce okolo většího koncertu jsou vždy trochu náročné, zvlášť když jste puntičkář jako já a chcete mít vše krásné a pod kontrolou, aby bylo o všechno a hlavně všechny postaráno. Ale je to prostě můj život.
Vystoupení odehrajete ve speciálních kulisách, které přirovnáváte k divadelní výpravě, a v kostýmech navržených přímo pro tato vystoupení. Nechybí vám divadlo a herectví, které jste vystudovala?
Divadlo mi nechybí a herectví už vůbec. Nikdy jsem se necítila být herečkou a jsem tam, kde jsem si přála být. Už třicet let si plním sen stát na pódiu a zpívat. Výprava na naše dva větší koncerty v Praze a v Brně nebude úplně divadelní, jen jsem chtěla zkusit něco trochu jiného, než bývá zvykem, ledky a nějaké projekce v nich. Poslední dobou to vídám na všech koncertech. Oslovila jsem divadelního a filmového scénografa Marka Cpina, jestli by nám se scénou nepomohl a nevymyslel něco, co třeba ještě nikdo na koncertě neměl. Bude to určitě trochu překvapení i pro nás všechny, protože se vše teprve vyrábí a na vlastní oči to uvidíme až ve čtvrtek ve Foru Karlín. Bude to zážitek. Večer vše předvedeme lidem a já se už nemůžu dočkat.
Na co všechno se ještě mohou fanoušci těšit?
Já věřím, že právě na tu úžasnou scénu a světla a i na vizuální zážitek. A kromě starších věcí můžou fanoušci konečně naživo slyšet písně z naší nové desky Údolí včel.
Jejím kmotrem se stane herec Michal Suchánek. Proč padla vaše volba právě na něj?
Chodili jsme spolu od patnácti na konzervatoř a jsme pořád kamarádi. Suchoš chodí na pražské koncerty s dcerou Berenikou, kterou znám odmala, a taky jsme spolu lyžovali a máme se zkrátka rádi. S Míšou je sranda a navíc je srdcař. Je vlastně docela stydlivej, i když tak možná nepůsobí, ale já ho teď přemlouvám k jednomu hudebnímu výkonu, tak uvidíme, jestli to dá a nezhroutí se mi trémou.
Co má pro vás větší váhu – čerstvá soška Anděla za skladbu roku, nebo vyprodaný koncert?
Každá ta věc má svůj velký význam. Obojí je ocenění vaší letité práce, někdy i velké dřiny a něčeho, co děláte srdcem, bez jakéhokoliv kalkulu, jen z nekončící lásky k muzice a všem těm lidem, kteří jsou ochotni právě tu vaši poslouchat a dokonce ji i milovat.