Kolik kyslíku potřebuje vaše jídlo? Lidé by uvítali údaje

Epidemie nahrává změnám. V létě iniciovali poslanci nápad, že do českých obchodů by mělo jít až 85 procent českých potravin. Důvodem je potravinová soběstačnost.

Jak si vedeme Uhlíková stopa u spotřeby potravin domácností s vyšším příjmem je vyšší na venkově než ve městech. Nejvyšší uhlíkovou stopu v potravinách mají u nás na svědomí lidé z nižší střední třídy. Domácnost z města vyprodukuje ročně asi 1,6 tuny CO2.  Domácnost na venkově se podílí na produkci CO2 ročně necelou 1,5 tuny.

Ministerstvo zemědělství už přišlo s ideou věnovat přes čtyři miliardy korun na zvýšení potravinové soběstačnosti. Vítají to lokální výrobci potravin, proti jsou velcí obchodníci. „Novela zpřísňuje definici toho, co je česká potravina. Nyní tu máme čtyřicet procent vepřového z českých prasat, ale takhle jich bude za česká považována jen pětina,“ myslí si o poslanecké aktivitě šéf Svazu průmyslu a obchodu Tomáš Prouza.

Někteří lidé by ale takové nařízení přivítali i kvůli tomu, že by se se k nám nevozily potraviny až z opačného konce planety. Přibývá těch, kteří by se rádi v prodejně dopídili nejen složení potraviny, ale i informací, jak moc zatěžuje její výroba a distribuce přírodu.

Dvě třetiny Čechů se v současnosti domnívají, že změnu klimatu ovlivňuje výroba potravin nebo chov zvířat. Vyplývá to z průzkumu společnosti Kantar. Dokonce až tři čtvrtiny lidí by přivítaly, kdyby informace o „uhlíkové stopě“ byla v nějaké formě přímo na obalu potraviny. Do praxe to momentálně uvádí byšický výrobce instantních polévek Do hrnečku. Na obalu najde zákazník logo „Výrobek šetrný k planetě“.

Podle výrobce mají menší uhlíkovou stopu než banán či houska se sýrem. „Důvodem jsou nízké náklady na dopravu, skladování, minimální odpad při zpracování zeleniny, využití obnovitelné elektřiny či absence palmového oleje,“ uvádí Magdalena Šodorová, která odpovídá za polévky značky Vitana. Do ekologické stopy výrobku nejsou ale započítány kroky, které jsou spojeny s distribucí zboží k zákazníkovi či likvidací odpadu. 

Jak se měří stopa polévek Kromě výsledku měření, jak pytlíkové polévky zatěžují planetu, je zajímavé, co všechno se u nich zjišťovalo a co má na životní prostředí největší vliv. Například ohřev vody před konzumací zatíží ozónovou vrstvu jen zhruba deseti gramy CO2. Pozoruhodný je ale rozdíl mezi jednotlivými druhy. Nejekologičtěji vyšla kuřecí (suroviny vyprodukovaly asi 33 gramů CO2), na opačném konci je sýrová s houstičkami (asi 95 gramů CO2). Ta dokonce překonává uzený vývar s česnekem. Měření prokázalo, že naopak nejmenší podíl na produkci celkové uhlíkové stopy má na výrobě instantních polévek obecně kritizovaná doprava, a to dokonce méně než uhlíková stopa obalových materiálů. U těch se například počítalo zatížení flexibilní fólie, která tvoří primární obal výrobku, přepravního kartonového boxu a lepicí pásky. Měřením prošlo celkově 17 polévek.