Už se v této situaci cítíte po jaru zkušenější a připravenější?
Zkušenější asi ano. Ale situace není stejná. Změnila se absolutně filozofie předprodejů, mentalita lidí ve vztahu ke kultuře. Bez extrémních restrikcí, když se ještě mohlo hrát, tak byl úbytek diváků markantní. Takže cílem nebylo hrát pro vyprodaná hlediště, ale vrátit diváky do divadel. Nedá se na to zvyknout. Na tohle si zvykat nechci.
Kolika lidí pracujících u vás se nařízení dotkne? A Kolika diváků?
Dotkne se to všech složek. Herci jsou vlastně v porovnání s divadelní technicko-produkční složkou ve velikém oslabení. O soubor se starají desítky lidí, kteří přichází o práci. Každé nařízení a každé zrušené představení neznamená pouze ztrátu diváků, kteří by ten večer přišli, ale hlavně těch všech diváků, kteří kvůli strachu a obavám, nebo nedostatku financí do divadla cestu ani nehledali.
S novou sezonou jste psal na Facebooku, že máte obsesi sledovat počty prodaných vstupenek, protože lidé nechodili tolik jako před tím. Co se stalo?
Přes léto se stalo to, co jsem v životě nezažil, den před představením jste měl prodáno třeba sto kusů vstupenek, ale v den akce jsem hrál pro maximální, tehdy povolenou kapacitu tisíc lidí. Lidé si kupovali lístky v den akce - čekali na počasí a nařízení. Ale to se v září změnilo. Představení, která byla vyprodaná, tak byla přesunuta z jara, ale i u vyprodaných představení byla vysoká úmrtnost, lidé byli v karanténě anebo se báli. A předprodeje rapidně klesly.
Se souborem jste měli hektické léto, jedno představení za druhým. Co vám dávalo energii a co dělalo největší radost?
Že můžeme dělat to, co umíme. I když skoro mimo divadla, hlavně venku, ale mohli jsme. Teď zase nemůžeme. Ale jen tak se nedáme.
Jak dostat do divadla nové diváky, kteří k němu nemají zatím vztah?
Našli jsme cestu jak to dělat, když nemohou za námi nebo nechtějí, protože si ke kultuře nenašli vztah, tak my jsme jezdili celé léto za nimi. A myslím, že jsme oslovili spoustu nových diváků. Pokud má někdo problém, tak v tuto chvíli je to nad mé kapacity. Nehrajeme jen divadlo. Snažíme se pomáhat i jiným způsobem.
Je i něco pozitivního na pandemii a jejím vlivu na kulturu?
Teď o tom takhle nepřemýšlím. Vzalo to spoustě lidem práci, je těžké na tom hledat pozitivní věci. Možná jsme jako společnost potřebovali takový stop time, ale bez ztrát na životech by to bylo skvělé na chvíli vypnout, ale ne takhle. Ale asi si spousta z nás uvědomuje věci, na které jsme nemysleli nebo zapomněli.
Jak vidíte současnou situaci lidí, co pracují v kultuře?
Silné soubory či festivaly mají podporovat ty menší. Nemáme se jen spoléhat na pomoc grantů a dotací. Je tu spousta divadel, subjektů, které jsou soukromé a také potřebují pomoc. Hledejme cesty jak z toho ven. Ta situace začíná být likvidační. Jaro byla vlastně procházka proti tomu, co nás asi čeká teď na podzim.
Máte srovnání se zahraničím, co se týká podpory herců a živé kultury? Co by mělo největší smysl?
Ta podpora je absolutně odlišná. Je mnohem flexibilnější, a hlavně dává pocit, že nejsi něco méně než jiné obory. Že ministerstvo kultury není to poslední. Že kultura je k životu potřebná, hudba, literatura, výtvarné umění, film, televize, divadlo. Bez toho se žije těžko. Zkuste to.
Vy sám jste z herecké rodiny, dokonce hereckého rodu. Jak se herectví, cirkusáctví u vás předává? Kolik lidí z rodiny okolo tebe se tomu věnuje?
Všichni tři naši synové už na jevišti stáli. Ale je to na nich, jestli je to osloví nebo ne. Nikdo je nenutí, ale je pravda, že se těžko před tou tradicí uniká.
Nedávno jste si zahrál ve filmu Bábovky, před tím v dalších. Co vám tyto úkroky z divadla přinášejí, čím jsou zajímavé?
Je to inspirace. Je to motivace. Baví mě to. Klidně bych takhle pracoval více. Každý film, každá zkušenost se mi otiskne do mé režijní práce. To je zajímavé. Teď bych měl točit film pro HBO. Tak uvidíme.
Plánujete něco nového s vaším prostorem Jatka78, který je vaší domovskou scénou?
Příští rok budeme otvírat letní scénu v novém cirkusovém stanu. Bude to fantastické šapitó. Návrat ke kořenům. A Jatka78 by snad mohla být brzy v rekonstrukci. Když to vše dobře dopadne.
