„Není to ale jen tím, že by jich přibývalo. Výrazně totiž roste množství nemocných, kteří díky lepší léčbě a kvalitnějším lékům žijí déle. V podstatě jako běžný zdravý člověk,“ říká Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Podle Duška mají lidé s touto chorobou šanci, že pokud umřou, bude příčinou něco jiného než jejich „základní“ nemoc. „Na prvním místě bývají nemoci oběhové soustavy, problémy nervové soustavy, až na třetím místě je roztroušená skleróza,“ říká Dušek. Nárůst evidovaných pacientů považuje Dušek za pozitivní, jedná se totiž o lidi, kteří díky lepší léčbě přežívají a neumírají jako v minulosti.
Nemoc i nevinných
|
Před dvaceti a více lety mělo šanci na delší dožití jen asi třicet procent nemocných. Momentálně je situace zcela jiná. Výrazně se totiž mění léčba a je stále více preparátů. Přispívají k tomu především nová biologická léčiva a další opatření, která umožňují život s mírnějšími komplikacemi. Jde však o to, aby byla moderní léčba nasazená co nejrychleji poté, kdy lékaři člověku diagnózu stanoví. „Počet akutních hospitalizací kvůli skleróze průběžně klesá,“ vysvětluje Ladislav Dušek. „Je to i díky nasazování vhodných léků a lze tak navodit dlouhodobý klidový stav pro tuto nemoc,“ dodává ředitel ÚZIS.
„Pro pacienta je důležité, aby mu lékaři vybrali vhodné konkrétní léky, aby jeho léčba byla takzvaně ušita na míru,“ popisuje situaci Dana Horáková z RS Centra a lékařka Neurologické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Problémem je podle ní omezení plateb za drahé biologické léky, které ne vždy odpovídají aktuálním medicínským potřebám. „Od začátku léčby je ale nezbytné, aby pacient bezpodmínečně dodržoval pravidla zdravého životního stylu. Lidem s roztroušenou sklerózou škodí například kouření a také alkohol.
Strážce streamu
