Pražákům už není v Evropě „hej“, stačí ale čestné slovo

Evropa dala hlavní české město do virové klatby jako kdysi odbojné husity. Zjistit, jak je to s cestováním třeba do Německa nebo do hlavního unijního města Bruselu, není pro našince snadné. Pravidla, za jakých můžeme do těchto destinací vycestovat, jsou relativně pružná, navíc se dají relativně snadno obejít. Což není pro českého Honzu a Švejka nijak obtížné.

„Letiště informace ohledně kontrol v cílových destinacích nezajišťuje,“ připomíná mluvčí Letiště Václava Havla Roman Pacvoň. To je podle jeho vyjádření záležitost ministerstva zahraničí a přímo na letišti takové informace poskytuje Cizinecká policie. Kdo chce vědět, jestli ho po příletu z pražského letiště pošlou v Mnichově nebo v Bruselu do izolace, musí se sám předem informovat na stránkách příslušného resortu či policejní instituce.

Co vás čeká a nemine Úplně anonymní cestování do zemí, které nás hodnotí jako rizikové, ale není. Pro příchozí z Česka platí:  Pokud přiletíte do Belgie letadlem nebo lodí, musí být vstupní formulář vyplněn před nástupem na palubu a předložen dopravci.  Pokud cestuje Čech s trvalým bydlištěm v Praze do Belgie autobusem, vlakem nebo autem, v  den příjezdu musí odeslat na adresu PLFBelgium@health.fgov.be příslušný formulář, nebo jej vyplnit on-line během 48 hodin před příjezdem.

Praha je teď jako Karviná
„Co se týče kontrol českých cestovatelů z Prahy, kteří necestují za prací či netranzitují, tak ani Německo, ani Belgie nevydaly dle našich informací metodický pokyn, jak má policie při kontrolách obyvatel Prahy postupovat,“ řekla deníku Metro Mariana Wernerová, vedoucí oddělení komunikace s médii ministerstva zahraničí. Což předpokládá, že kromě kontroly dokladů bude záležet také na čestném prohlášení každého cestovatele. „Podobně tomu bylo při kontrolách v době, kdy Slovinsko zavedlo omezení pro oblast Karvinska,“ říká mluvčí resortu zahraničí.

Podle náměstka českého ministra zahraničí není trvalé bydliště v hlavním městě Česka například problém pro pendlery, kteří dojíždějí do Německa. „Naopak platí, že pokud máte v dokladech Prahu jako trvalé bydliště, ale pracujete ve firmě v západních Čechách, je to řešitelné formulářem, který vyplní váš zaměstnavatel,“ uvádí náměstek ministra zahraničí. Spolková republika uzavření hranic pro Čechy neplánuje, policisté však budou provádět namátkové kontroly.

Na letišti čeká kontrola, na dálnici zřejmě klid
Jak uvádějí například stránky českého velvyslanectví v Belgii, „při návratu z červené zóny jsou 14denní karanténa a test provedený po příjezdu povinné, pro oranžovou jsou karanténa a test doporučené“. V červené zóně je zařazena právě Praha.

Přísná Evropa Česko je koronavirově o něco přívětivější. Mezi epidemicky rizikové státy řadíme celkově šest evropských zemí, především ty balkánské. Naopak devět evropských států považuje Českou republiku (nebo Prahu) za vysoce rizikovou oblast. Kdo od nás přijede, musí do deseti- až čtrnáctidenní karantény a také musí povinně absolvovat test na covid-19.

„Pro vstup do Belgie libovolným způsobem musíte vyplnit digitální formulář 48 hodin před cestou, kam uvedete zemi a region. Pokud sem míříte z Prahy, musíte do povinné karantény a přijde vám výzva k povinnému testu,“ říká Iveta, která dlouhodobě žije a pracuje v Bruselu, ale pracovně jezdí často i do Prahy. Protože ale absolvuje cesty letadlem, předpokládá, že pozemní cestou, kdy lze například z Prahy dojet po dálnicích bez zastavení až do centra Bruselu, lze taková opatření obejít.

Čeští europoslanci jsou opatrní, budou on-line
Do Bruselu a z Bruselu pochopitelně cestují často i čeští europoslanci. Zajímalo nás proto, jak se zařazení Prahy do červené zóny promítlo do jejich práce. „Mám trvalé bydliště v Hradci Králové, takže z pravidla vlastně vypadávám,“ říká europoslanec Tomáš Zdechovský. Připomíná ale, že covidový semafor postihl třeba jeho známé, Čechy, z Dánska. „Odmítli je tam jako dárce krve,“ doplňuje Zdechovský.

„Poslanci budou mít vstup do parlamentu umožněn, testování nás ale nemine, stejně tak i dodržování všech dalších pravidel,“ smiřuje se se zpřísněnými omezeními europoslankyně Dita Charanzová. Někteří zástupci Česka v europarlamentu řeší problém tím, že zůstanou doma. „Na nadcházející plenární zasedání nepojedu, nerad bych kolegy vystavoval zbytečnému riziku, především když parlament funguje plně online. Bydlím na Praze-západ, takže se mne opatření zatím netýká,“ konstatuje český europoslanec Luděk Niedermayer.

Diplomatický pas? Možné řešení, ale spíše ne
„Osobní účast je nutná pouze při projevech na plénu. Poslanci teoreticky mohou do Belgie přicestovat s použitím diplomatického pasu,“ uvádí jednu z možností, kterou běžný občan nemá, europoslanec Mikuláš Peksa. Přesto nepočítá, že by tuto výhodu využil. „Dohodli jsme se v rámci výborů s kolegy z méně zasažených zemí, že tentokrát čas pro vystoupení v plénu využijí oni. Osobně bych si velmi vyčítal, kdybych nemoc nevědomky na někoho ze svých spolupracovníků přenesl,“ dodává Peksa.

Připomíná, že irský eurokomisař Phil Hogan, který ignoroval epidemiologická opatření a vyrazil na golf, musel kvůli tomuto počinu rezignovat. „Laťka toho, jak chránit své okolí před nákazou, je v Bruselu nastavená poněkud výše, než je zvykem v Česku,“ říká europoslanec Peksa. Česko má momentálně v Evropské parlamentu jednadvacet zástupců.