Některé jsme oslovili, jiní se vyslovili na facebookové stránce Kroužkujeme osobnosti. Hezky pro deník Metro vystihl účast ve volbách psychiatr Jan Cimický. Starou a moudrou anekdotou.
Skot si stěžuje: „Jak to, že můj soused, který kleje, sprosťačí, ani nechodí do kostela, pije a karbaní, vyhrál v loterii dva miliony, zatímco já, který se denně modlím, chodím pravidelně na mši i na zpověď, vedu řádný život, nehraju hazardní hry, v loterii nevyhraju?“ A shůry se ozve boží hlas: „Já vím, Skote, zasloužil by sis vyhrát, ale musíš mi pomoct. Kup si los!“ Tak jděte volit, ať nedopadnete jako hloupý Skot, vzkazuje psychiatr.
Matěj Ruppert, zpěvák
Volbou můžeme strašně moc věcí ovlivnit. I když nám mnozí říkají, že ne, že jeden hlas nic neznamená. Když se ale milion lidí rozhodne, že všichni půjdou hlasovat, tak udělají strašně moc. Za komunismu jsme mohli volit v podstatě jen jednu stranu. Dnes si můžeme vybrat z množství obskurních, demokratických i nedemokratických stran. V každé demokratické straně je alespoň jeden člověk, se kterým bych já šel na pivo. Proto je dobré jít k volbám.
Václav Marhoul, filmař, major Aktivní zálohy Armády České republiky
Nechápu, proč lidé k volbám nechodí. Často se setkávám s argumentem: „Copak ten můj hlas něco vyřeší?“ Lidé nechápou, že hmotu tvoří atomy a že každý hlas je tím atomem. Druhý argument: „Koho volit, komu věřit?“ Vždycky se najde někdo, komu se dá nějakým způsobem věřit. Není to o tom, že já budu volit stranu, která zvítězí. Jde o to, že čím větší bude volební účast, tím víc jdou dolů populistické a nedemokratické strany.
Vladimra Dvořáková, politoložka
Ačkoli se to možná nezdá, v letošních volbách nerozhodujeme o migraci, jak se také často hovoří. Rozhodujeme ale o tom, zda Česká republika bude jenom zemí montoven, nebo vyspělou zemí se vzdělanými a dobře zaplacenými pracovníky. Také jde o to, zda se v naší zemi strachy uzavřeme, nebo budeme schopni s okolím soutěžit. Letos jde také o to, zda podvod budeme nazývat podvodem a slušnost nebudeme vnímat jenom jako slabost.
Ladislav Špaček, odborník na etiketu
Vzpomínám si, jak v roce 1989 skandovali lidé v Praze na Václaváku: „Svobodné volby!“ Teď je máme a zjišťujeme, že máme problém, aby k nim lidé chodili. Možná si říkají: „Země prosperuje, patří mezi nejbezpečnější místa na světě, nezaměstnanost je nejnižší v celé naší historii.“ Ale nemusí to být vždycky. Proto půjdu volit. Kdo volí, ten spolurozhoduje o tom, kam se země bude ubírat. Proto na tom chci mít svůj podíl.
Radim Beneš, prasynovec Edvarda Beneše
Myslím si, že jít letos k volbám nám dává dost unikátní šanci pokusit se volbou každého konkrétního člověka, tím že ho zakroužkujeme, rozstřelit zajeté systémy současné „reality show“ české levice i pravice společně. A pak za pomoci dříčů, kteří to s naší republikou myslí opravdu poctivě, ji začít budovat dvojnásobnou rychlostí. S úsměvem a v daleko větší pohodě. Sám jsem si to na sobě vyzkoušel a opravdu to funguje!
Kristýna Frejová, herečka
Už se vám stalo, že jste šli k volbám, a po volbách to nebylo úplně tak, jak jste si představovali a jak strana, kterou jste zvolili, slibovala? To jste se mohli zlobit maximálně na sebe. Protože v dnešní době, jak říká moje dcera v „době plastový“, je snadné si člověka a jeho názory vygooglovat za pět minut. Místo brblání je proto lepší věnovat čas přemýšlení o lidech na kandidátkách, nesedět na zadku a jít k volbám.
Oldřich Navrátil, herec
Politika v poslední době hodně zhrubla. Výpady politiků vás možná přiměly, že jste si řekli, že k volbám nepůjdete, že je to pořád dokola. To je velká chyba. Každý hlas má velkou váhu. I on může volby rozhodnout. Poprvé od listopadu 1989 se bude rozhodovat o demokracii v naší zemi, jestli budeme patřit stále do vyspělé části Evropy, nebo se posuneme někam na východ. Přijďte k volbám. Demokracie není samozřejmost.
Eva Zažímalová, předsedkyně AV ČR
Jít k volbám letos na podzim je dobré pro toho, komu záleží na příštím chodu a směřování našeho státu. Jeden hlas sám o sobě sice mnoho neznamená, ale čím méně lidí se voleb zúčastní, tím větší váhu má každý hlas. Příznivci některých stran jsou velmi ukáznění a k volbám chodí ve velkém počtu. Proto je potřeba, aby se voleb zúčastnil co největší počet lidí, a výsledek voleb tak co nejlépe ukázal převažující preference.