Rodičovství v časech dobrých i zlých . Děti na svět přicházejí bez ohledu na to, jaká je situace

Nejen kvůli kariéře, ale i kvůli nestabilní situaci. I když nedaleko zuří válka a energie ženou ceny vzhůru, odborníci radí neodsunovat založení rodiny.

Místo zážitků zatím myslí víc na potomky, ale...
„Pacienti zatím z důvodu poklesu životní úrovně rodičovství neodkládají. Je to podobné jako při ekonomické krizi v roce 2008. Lidé se uskromní, neutrácejí tolik peněz za oblečení nebo za zážitky. Možnost stát se rodičem si ale vzít nenechají,“ vysvětluje Štěpán Machač, předseda výboru Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Háchovy a Husákovy Hodně dětí se rodilo ve válečném období protektorátu. Řada párů se bránila uzavřením sňatku a zplozením dětí nasazením na nucené práce v „rajchu“. Propad porodnosti na konci 60. let a utlumení odporu po okupaci v roce 1968 vyřešily normalizační finanční podpory porodnosti. Po protektorátních Háchových dětech se začala rodit silná generace dětí Husákových.

Na druhou stranu se ale lidé často spoléhají až přehnaně na lékařskou vědu i státní podporu. Když se přirozené početí ve věku nad třicet nebo třicet pět let nedaří, svěřují se do péče reprodukční kliniky. Mohou využít i skutečnosti, že pacientkám do 40 let hradí až čtyři oplodňovací cykly zdravotní pojišťovny. Některé léky si ale musejí páry musejí páry hradit samy.

Dítě, nebo zaplatit fakturu za plyn?
„Náklady na asistovanou reprodukci (IVF) jsou ve srovnání se všemi výdaji, které s sebou výchova dítěte přináší, zanedbatelné,“ upozorňuje Pavel Otevřel, vedoucí lékař reprodukční kliniky Reprofit, a dodává: „Rozumím, že je stresující, když lidé nemají jistotu, zda z našetřených peněz na IVF nebudou muset doplatit účet za plyn.“ Obavy z budoucnosti řeší s klienty stále častěji také Miroslav Zachovalý, vedoucí Terapeutického centra v Jihomoravském kraji.

„Pokud mají lidé obavy ze založení rodiny, doporučuji o strachu mluvit a nezůstávat s ním sám, ale dostávat ho ven. Už to může být blahodárné. Je dobré dávkovat množství informací, které člověk o současných událostech konzumuje, volit zdroje, které mu vyhovují a kterým důvěřuje,“ zdůrazňuje terapeut Miroslav Zachovalý.

Přibýváme i ubýváme 13,6 milionu obyvatel mělo Československo během prvního sčítání v roce 1921. Mnohonárodnostní stát se ještě nevyrovnal s poklesem porodnosti během 1. světové války a nestabilní politickou a hospodářskou situací v prvních letech existence. Současně v letech 1920 až 1924 zaznamenala ČSR nejvyšší porodnost v meziválečném období. 14,7 milion lidí žilo v Československu při sčítání v roce 1930. Na území odpovídajícím dnešnímu Česku žilo asi 10 milionů lidí, relativně stejně jako v současnosti. O 28 tisíc tolik tisíc obyvatel přišla podle ČSÚ v součtu přirozeného přírůstku a úbytku (narození a úmrtí) Česká republika v roce 2021. Celkově však obyvatel v Česku přibylo, vliv na tom měli přistěhovalci všech národností, kteří pokles porodnosti výrazně vylepšují. Celkový roční přírůstek tak činí více než 21 tisíc obyvatel.

Specialisté na reprodukci se shodují na tom, že odložit založení rodiny o rok a vyčkat na stabilnější finanční situaci, nevadí. Rozhodnutí by se nemělo odkládat příliš. U žen do 35 let se šance na narození dítěte po jednom léčebném cyklu IVF pohybuje mezi 20 a 30 procenty, po 35. roku klesá pod 20 procent. Pacientky starší 40 let mají jen desetiprocentní šanci na úspěch.