„Spolupracuji s malým nakladatelstvím, a proto hledám i pomoc s vydáním knihy zvenčí,“ říká pro Metro Seydler Kabátová.
Popište prosím čtenářům, o čem je vaše nová kniha?
Máma má práci je citlivou knižní výpovědí, ve které s deseti pracujícími matkami rozbíjím mýtus o superhrdinkách i věčně nevyspalých a ztrápených ženách. Otevřené povídání ukazuje realitu se všemi humornými i bolavými momenty. Mám totiž pocit, že by se v tomto tématu neměla upozaďovat všednost života, která je klíčem k pochopení toho, co zažívají mámy malých dětí, když se vedle své mateřské role věnují také kariéře. Konkrétní příběhy mohou pomoci jak pracujícím matkám, tak i celé společnosti. Proto jsem se ostatně do psaní své knihy pustila.
Proč jste se vydala cestou crowdfundingu? Kolik je třeba ještě nasbírat peněz?
Chci, aby kniha dostala všechnu péči, kterou si zaslouží. Momentálně zbývá vybrat ještě 150 tisíc korun. Kdo by náhodou nevěděl, HitHit funguje tak, že si člověk může knihu předplatit nebo si vybrat jinou odměnu za finanční přispění. Strašně moc doufám, že se to povede a knihu společně vydáme.
Podle čeho jste vybírala dámy, se kterými si budeme moci možná už na podzim přečíst v knize rozhovory?
Záměrně jsem vybírala odlišné typy povah, profesí i životních příběhů. Zohledňovala jsem i věk dětí nebo to, v jaké fázi kariéry se ženy nacházejí. V knize se nakonec objevuje deset výrazných a inspirativních maminek, mezi nimiž je například ekonomka a prezidentská kandidátka Danuše Nerudová, špičková tenistka Barbora Strýcová, spisovatelka Kateřina Tučková nebo třeba publicistka a dramaturgyně Veronika Ruppert. Celkem jsem zvolila deset žen, a s jejich konečným výběrem jsem moc spokojená.
Máte pocit, že jsou brzy po porodu pracující maminky pranýřované? Je to jedno z hlavních témat?
Neřekla bych, že jsou pranýřované, ale zároveň je pravdou, že česká společnost má s pracujícími mámami stále hodně složitý vztah. Často se na ně kouká skrz prsty. Někdy se ale také stává, že je až přespříliš obdivujeme pro jejich údajné superhrdinské schopnosti. A přitom je život pracujících matek docela normální. Vedle výchovy dítěte se takové ženy snaží dál rozvíjet svůj talent a dosavadní pracovní zkušenosti jako kdokoli jiný. Víc než odsudky si zaslouží více příležitostí.
Která otázka se vám v rozhovorech opakuje? Dostaly všechny dámy stejné či podobné dotazy?
Každá z mých respondentek řeší v tématu slaďování mateřství a kariéry něco docela odlišného, proto je i každý z těch deseti rozhovorů jiný. Někdy více řešíme podporu partnera, jindy pracovní zázemí. A někdy se dostáváme od osobních zkušeností ke společenským souvislostem. Měla jsem několik otázek, které jsem položila všem, protože pro mě byly zásadní. Jinak jsem ale moc ráda, že jsem se nedostala k šabloně. Snažila jsem se rozvíjet témata, u kterých jsem cítila, že jsou pro danou ženu důležitá a že si přejí je předat čtenářům.
Otevíráte v knize i téma poporodní deprese? Mám pocit, že se neustále ukazuje jen to hezké a na odvrácenou stránku mateřství se lehko v literatuře či článcích zapomíná.
Téma poporodních depresí v knize nezmiňujeme, žádná z mých respondentek ho totiž neakcentovala. Nicméně rozhodně neopomíjíme i těžká témata mateřství. V některých rozhovorech řešíme duševní zdraví a dotýkáme se třeba i tématu psychohygieny či pomoci ze strany odborníků. Mateřství, nebo i příprava na něj, rozhodně není vždycky jen zalité sluncem.
Se kterou dámou jste si nejvíce lidsky sedly?
Se všemi, řekla bych. Ke každé ženě jsem si během rozhovoru vytvořila poměrně intimní vztah, a doufám, že je tomu tak i z jejich strany. Bez toho by se ostatně i dost těžko mluvilo o momentech ze života mezi mateřstvím a kariérou, který je často za hranou toho, co chceme běžně rozebírat. Překvapilo mě ale, nakolik jsou naše životy vlastně podobné, i když se každá věnujeme jiné profesi a máme odlišné životní styly.
Jaká je tedy vaše osobní zkušenost s mateřstvím? Jak to teď máte nastavené?
Mateřství a všechny momenty se svou skoro už dvouletou dcerou Medou si moc užívám. Je skvělá, chytrá, zábavná, a také hodně temperamentní, takže se s ní nikdy nenudím. Někdy je to v kombinaci s mojí prací trochu náročné, ale zatím jsem si vždy nějak poradila. I díky pomoci mé podporující rodiny – manžela, babiček a sestry.
Najdeme ve vaší první knize i humor?
Pevně doufám, že se čtenáři i zasmějí. Některé momenty jsou totiž k smíchu, jiné k pláči a některé, jak asi rodiče dobře vědí, vedou k obojímu ve stejné chvíli. A ano, je to moje prvotina. Mám strach, ale zároveň se i hrozně moc těším, až uvidím své papírové „dítě“ v knihkupectvích po celém Česku.
Máma má práci
|
