„Rozmary letošního počasí pociťují nejen lidé, ale i příroda,“ říká čtenářka Jarmila Kostkanová, která do deníku Metro zaslala fotografii rozkvétajícího keře v Olbrachtově ulici v Praze 4. Získala tak odměnu tři sta korun.
Podobných fotografií rozkvetlých stromů i keřů nám do hlídače deníku Metro chodí v posledních dnech celá řada. Podle dendrologa Aleše Rudla ale květy v neobvyklou roční dobu nemusejí být dřevině na závadu.
„Opakované kvetení nezpůsobí stromům veliké oslabení, protože s příchodem mrazů jsou květy poničeny a svoji energii do tvorby plodů nestihnou dodat. Tento úkaz nevidíme letos poprvé. Občas se tak stalo i v předchozích letech. Větší pravděpodobnost opětovného kvetení je po zvláště suchém létě,“ říká pro deník Metro Rudl.
Kvetení stromů, ale i keřů lze podle Rudla vzácně zaznamenat i koncem podzimu. Takto se někdy chovají například jírovce nebo jabloně. Když pak následuje ochlazení se srážkami, které strom vyhodnotí jako zimu, následné oteplení automaticky považuje za příchod jara. Někdy strom rozkvete v nevhodnou dobu dokonce naschvál.
„Obecně znovu vykvetou, odborně řečeno remontují, především starší stromy, které se tímto snaží znovu zaplodit. Myslí si totiž, že už by to mohlo být třeba naposledy,“ dodává s úsměvem Rudl.
Už za Čapka
Není tomu tak dávno, co se večerní zprávy na komerčních televizích jen hemžily reportážemi o tom, kterému zahradníkovi uprostřed zimy vykvetl na zahradě strom. Ačkoliv někteří tento jev mylně přisuzovali chování moderního člověka a s ním souvisejícímu globálnímu oteplování, skutečnost je dle odborníků jinde. Odborné výklady podporuje také fakt, že si z podobných nečekaných zimních rozkvětů, které se mu odehrávaly na zahradě, dělával téměř před sto lety legraci už Karel Čapek ve své knize Zahradníkův rok.
„Jistou analogii koneckonců najdeme i v lidovém zvyku, kdy se čtvrtého prosince trhají takzvané barborky. Větvičky například třešní umístěné ve váze při pokojové teplotě obvykle rozkvetou ještě do Vánoc,“ dodal dendrolog Rudl.
