Sekeru, pilu a hurá na dříví! Samovýroba otopu má háčky. Víme, na co si dát pozor

Chování návštěvníků lesa upravuje zákon o lesích, který hovoří o tom, že návštěvník kromě lesních plodů může sbírat suché na zemi ležící klestí pro vlastní potřebu. Toto platí v jakémkoli, tedy i soukromém lese. Nikdo vás nebude honit kvůli malým větvím, ale určitě je dobré znát, že posbírané klestí by nemělo přesahovat průměr sedmi centimetrů.

„Bez domluvy s majitelem lesa nelze kácet ani takzvané soušky nebo zpracovávat na zem spadlé stromy. Ten, kdo si z lesa odveze dřevo bez předchozího souhlasu vlastníka, či dokonce bez souhlasu v lese kácí stromy, se může dopouštět trestného činu se sazbou až dva roky odnětí svobody,“ upozorňuje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Na krádeže dřeva, záleží samozřejmě na jeho objemu a na ceně, se vztahují poměrně vysoké sazby. Kvůli lesnímu pychu si tak můžete odsedět až deset let. Také proto se vyplatí dojednat si i drobnou těžbu dřevní hmoty pro ryze domácí topení s příslušným polesím nebo přímo s majitelem lesa.

Vyznáte se v mírách? Rovnaný metr (prmr) zahrnuje asi 65 procent dřeva, zbytek je vzduch. Sypaný metr (prms) obsahuje asi 40 procent dřeva. Plnometr (pm) představuje jeden metr krychlový plné dřevní hmoty. Takové dřevo je ale vhodnější pro další zpracování v průmyslu na stavby nebo nábytek a další než jako palivové dřevo.

Samokácení je hitem, ceny se ale liší
Kubík dřeva za stovku. Neberte to za ty peníze. Za tuhle láci nakoupíte topení například od Lesů České republiky (LČR). Jedná se však o cenu na spodní hranici.

Kdo měl dobrý čuch, ten se do samokácení povolených stromů pustil už v minulých letech. Zvláště kůrovcové smrky se daly pořídit za třicet nebo nebo čtyřicet korun za kubický metr. „Samovýroba je určena pouze pro fyzické osoby a na osobu lze získat ročně až 35 metrů,“ uvádějí pokyny na stránkách LČR. Nejlevněji, za stovku, lze získat jehličnany do devíticentimetrového průměru. Pak už si musí každý domácí dřevorubec připlácet. V porovnání s profesionálně pokácenými a nařezanými kulatinami je však i cena kvalitního tvrdého dřeva až desetkrát levnější při jeho vlastnoručním pokácení a nařezání.

Necháváme shnít peníze v lese. Pro jeho dobro
Tahle souška by se hodila, tenhle kus už je shnilý. Tak proč si ho neodnést domů do krbu? Chyba lávky. „Vzhledem k pravidlům o hospodaření v lese a jeho vývoje se nechává dřevo ležet. Dalo by se říct, že necháváme peníze shnít,“ vysvětluje Petr Hrma, vedoucí Lesů hlavního města Prahy (LHMP). Jenže hnilobná dřevní hmota je zdrojem potravy a úkrytem mnoha brouků a dalšího hmyzu, jejich přirozeným prostředím. Takže pokud by ho lesníci vysbírali do posledního kousku, lesní fauna by byla chudá.

Pro dříví Mohu si z procházky v lese odnést dřevo? Záleží na tom, jak na to hledí zákon č. 289/1995 Sb. Podle něho si může každý sbírat pro svoji potřebu suchou, na zemi ležící klest, tedy větve nebo zbytky vršků stromů. Hranice je stanovena zhruba na 7 cm v průměru. Pokud má větev větší průměr, už se jedná o dříví, a to lze jen koupit. Je třeba dbát pokynů vlastníka, kdo má o větší větve zájem, musí se domluvit s majitelem lesa.

„Lidem se to obtížně vysvětluje, zvláště v době, kdy je o dřevo na topení enormní zájem a i my jsme museli stopnout žádosti o samovýrobu,“ připomíná Hrma. I proto, že jeho pracovníci nestíhají nutnou probírku a další ošetření porostu. „I pro samovýrobu musí naši lidé přesně vytipovat místo, dohlédnout pak na to, jak taková těžba proběhla,“ vypočítává vedoucí LHMP.

Navíc není možné těžit kdekoli, je třeba dbát na bezpečnost, takže například v hojně navštěvovaných lokalitách, jako je Kunratický les nebo les kolem hostivařské přehrady, je samokácení zcela vyloučené. „Lidé si někdy myslí, že když mají stromy za domem, tak se dohodnou, a to nelze,“ upozorňuje Petr Hrma. Z pěti tisíc hektarů lesa v Praze vlastní LHMP tři tisícovky.