Šlechtitelský pokrok, výkonnější plemena krav, a především přísnější podmínky pro chov. To jsou hlavní důvody, proč produktivita mléka u jedné dojnice vzrostla za tři desetiletí více než dvojnásobně. Na současnou potřebu mlékárenského průmyslu si vystačíme s něco málo přes 350 tisíc dojnic, zatímco před rokem 1989 jich u nás bylo asi třiapůlkrát více.
Hudbou k vyšší dojivostiKult mléka v zemi, kde se pilo nejvíc piva na světě.
|
O kvalitě českého mléka se někdy vedou laické polemiky. Měření, kterým prochází každá cisterna v našich mlékárnách, však ukazují, že se řadíme ke špičce v rámci Evropy i světa. „Unijně povolené maximální množství mikroorganismů v jednom mililitru je čtyři sta tisíc zárodků, naši výrobci mléka dosahují běžně třetinových hodnot,“ argumentuje Jiří Kopáček, předseda Českomoravského svazu mlékárenského. V roce 2016 vyhlásilo ministerstvo zemědělství režim jakosti Q CZ, který je ještě podstatně přísnější než evropské normy. Většině producentů mléka se daří stlačit množství mikroorganismů v mililitru mléka pod třicet tisíc a na vyšší normu dosáhnou. Týká se to asi osmdesáti procent mléka vyrobeného u nás.
Kvalitu mléka ovlivňují vedle zpřísněných hygienických podmínek i okolnosti, za jakých zvířata žijí a „pracují“. Víc prostoru, kráva uvázaná na řetězu je už minulostí, možnost výběhu. „Spokojená, dobře živená kráva, zdravá a bez stresu dosahuje vyšší užitkovost než zvíře, o které se chovatel dobře nestará,“ připomíná Jan Doležal, tajemník Agrární komory. Upozorňuje, že je to důležité především teď, kdy je v Česku ročně i dvacet tropických dnů. I proto přibývají do kravínů stále víc větráky nebo rozprašovače vody.
Potvrzují to i sami zemědělci. „U krav se mimo jiné pečuje třeba o paznehty, v období před porodem mají krávy zaručený pohyb venku na pastvě a slunci, aby se vylepšila jejich kondice,“ říká Leoš Říha, ředitel zemědělské společnosti KLAS z východních Čech.
Kvalita českého mléka je natolik vysoká, že výrobci nemají problém vyvážet ho, za vyšší ceny, do Německa a Rakouska. I když za litr dostanou jen o čtyřicet haléřů víc, vyplatí se to. Například jihočeská Madeta tak přichází denně o 200 tisíc litrů, které musí shánět i v zahraničí. Pro největšího českého mlékaře to znamená, že může omezit produkci trvanlivého mléka nebo mléka sušeného.
Vyšší ceny za litr měly výrobcům zajistit mlékomaty. „V době největšího boomu jich bylo kolem dvou set,“ říká předseda mlékárníků Jiří Kopáček. Jejich počet stagnuje, v některých regionech dokonce klesá. „Bude to vždy jen doplňková forma, ne rozhodující zdroj financí,“ tvrdí Kopáček.