Získanou kvalifikaci ve svém zaměstnání plně využívá 43 procent vyučených a maturantů. Dalších 20 procent pracuje alespoň v částečné či dílčí shodě s oborem, který absolvovali. Zhruba 37 procent ekonomicky aktivních obyvatel se středním vzděláním pracuje mimo svou původní kvalifikaci. Analýzu shody dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání zpracoval Národní ústav pro vzdělávání (NÚV).
Analýza ukazuje, že z celkového hlediska zůstává využití vzděláním získané kvalifikace ve sledovaném období deseti let celkově na zhruba stejných hodnotách. Výraznější pozitivní změny ve smyslu profesní stability jsou patrné v uplatnění absolventů strojírenských oborů, a to jak u vyučených, tak u maturantů.
„Plně ve shodě se svou kvalifikací se uplatňuje až 64 procent všech vyučených ve strojírenských oborech. Mezi absolventy do 29 let je to dokonce 70 procent z nich. Jedná se například o automechaniky, mechaniky různých strojírenských zařízení, zámečníky, nástrojaře nebo obráběče kovů,“ říká Helena Úlovcová, náměstkyně ředitele NÚV pro řízení sekce pro analýzy, kvalifikace a odborné vzdělávání.
„Absolventi strojírenských oborů zůstávají nejvěrnější svému oboru nejen v době těsně po ukončení školy, ale i po dobu svého profesního života. Zároveň dlouhodobě vykazují výrazně nižší míru nezaměstnanosti, než je průměr v kategorii vyučených,“ říká Úlovcová.
V součtu všech, u kterých se jejich získané vzdělání shoduje alespoň částečně s vykonávaným zaměstnáním, jsou na tom ve srovnání s vyučenými (50 procent) maturanti lépe (54 procent). Důvodem je širší odborný základ, který obory zakončené maturitní zkouškou poskytují, a díky tomu se jejich absolventi mohou uplatnit kvalifikovaně též mimo svůj konkrétní obor vzdělání. „Vyučení jsou naopak připravováni pro jedno či několik konkrétních povolání a zaměstnavatelé je pak přijímají na pozice vyžadující ještě užší kvalifikaci,“ doplňuje Úlovcová.
V povolání, které také zcela odpovídá získané kvalifikaci, pracuje až 77 procent absolventů maturitních zdravotnických oborů. Souvisí to se specifičností zdravotnických oborů a s nedostatkem pracovníků ve zdravotnictví. Ve svém či příbuzném oboru se také relativně často uplatňují absolventi maturitních oborů ekonomika a administrativa (63 procent), pedagogika, učitelství a sociální péče (63 procent) i informatických oborů (56 procent).
Z hlediska využití získaného vzdělání je méně příznivá situace ve skupině oborů textilní a kožedělná výroba, a to jak u vyučených, tak u maturantů. Zcela mimo obor vzdělání a dosaženou kvalifikaci odchází více než 40 procent jejich absolventů.
