S maminkou jsme měly vždy dobrý vztah. Dvě věci nás však spojují víc než cokoli jiného – pivo a železnice. Rozhodly jsme se to proto nějakým způsobem propojit a vyrazily jsme na pivo motoráčkem.
Motoráček mnoha jmen
Na trati 172 ze Zadní Třebaně do Lochovic jsou hned tři pivovary – v Hostomicích, Všeradicích a v Zadní Třebani. Na této trati jezdí motorový vůz řady 810, který má mnoho přezdívek – orchestrion, šukafon, krabička, autobus, skleník, terárium... Tyto motoráčky jsou v provozu asi od 80. let minulého století a nyní zachraňují řadu našich lokálek. Do Zadní Třebaně jezdí vlak z Prahy každých třicet minut, cesta sem trvá asi dvacet minut, odtud pak jezdí orchestrion v přibližně dvouhodinových intervalech.
Pivní vítěz v Hostomicích
Začaly jsme v Hostomicích, místní pivovar Fabián totiž o víkendu otevírá již v 10 hodin. Z vlakové zastávky je to sem asi 10 minut chůze do mírného kopečku. Usadily jsme se v útulném podniku a na začátek jsme si daly Fabiána 10. Ta mi z celého našeho pivního výletu zachutnala nejvíc a stala se tak pivním vítězem, byla dobře pitelná, tak akorát hořká a zahnala žízeň, kterou jsme po vyšlápnutí kopce měly. Jako milovník černého piva jsem nemohla vynechat jejich tmavou čtrnáctku, která by jistě zachutnala i nepříznivcům tohoto tmavého nápoje, nemá totiž nasládlou chuť jako většina takových piv. Posezení u Fabiána jsme zakončily řezaným pivem, které bylo příjemnou kombinací již ochutnaných moků. V hospůdce se nevaří, ale můžete si zde dát třeba utopence nebo nakládaný hermelín. Fabiána můžete ochutnat i v některých pražských podnicích, jejich seznam je na webových stránkách pivovaru.
Kuchyně podle Rettigové
Naše putování motoráčkem pokračovalo do Všeradic, kde se vaří pivo Všerad. I tady je to k pivovaru asi 15 minut chůze. Dvůr Všerad je vybudovaný v bývalém zámeckém dvoře, kromě pivovaru a hostince zde naleznete také galerii, muzeum a sportovní areál. Na čepu byl Jiříkův ležák 11, který nás mile překvapil. Pivo mělo lehce nasládlou chuť, kterou skvěle doplňovala hořkost chmele. Místní kuchyně je inspirovaná spisovatelkou a autorkou kuchařek Magdalenou Dobromilou Rettigovou, která ze Všeradic pocházela. Vaří tu opravdu výborně, pochutnali jsme si na panence s vinnou omáčkou a šťouchanými bramborami a hovězím steaku s omáčkou se zeleného pepře a americkými brambory.
Zklamání vedlo k nadšení
Naše pivní vlaková turistika měla být zakončena v pivovaru Bobr v Zadní Třebani. Jejich pivo by měla točit hospoda U Mlýna, bohužel jsme neměly štěstí, mají ho tu jen v létě. Lehce zklamané jsme chtěly jet domů, ale vzpomněly jsme si na pivovar v Řevnicích, do kterého jsme se chystaly už dlouho. Ze Zadní Třebaně je to jen jedna zastávka směrem na Prahu. Pivovar je umístěn v bývalém nádraží, takže z vlaku je to sem skutečně kousek. Prostředí je příjemné a je respektován a připomínán původní účel budovy. Obsluha je milá, zábavná a ochotná. Tady se nám z celého dne sedělo asi nejlépe. Z jejich piv u mě zvítězila Řevnická desítka, mámu zase nejvíc zaujala Řevnická 12. Nakonec jsme si tu daly i večeři, vyberete si z typických českých jídel a nemusíte se bát, že byste odcházeli hladoví – porce jsou více než dostačující. K pivu jsme si ještě daly jejich domácí chipsy, které prostě musíte ochutnat! Původní zklamání ze Třebaně tak vedlo k příjemnému zakončení v Řevnicích.
