Vladimír Kostínek se narodil 29. března 1949 v Táboře, mládí však prožil v Sezimově Ústí. Zde, když mu bylo osmnáct, uspořádal na jaře 1968 svou první diskotéku.
„Bylo to na dívčím internátu. Chtěli jsme holkám před prázdninami zpestřit večer. Já měl magneťák, kamarád zesilovač, tak jsme to dali dohromady. Určitě jsme hráli Beatles a Rolling Stones, pak nějaké české singly,“ vzpomínal v rozhovoru pro MF DNES Vladimír Kosťa Kostínek, vyučený elektrotechnik.
Do pouštění desek se pak pustil naplno po vojně, zkraje 70. let. V roce 1977 dokonce založil soběslavskou diskotéku Paluba, která funguje dodnes. „Kosťa. Druhým příjmením Ten, který se nebál pustit na taneční diskotéce Zeppeliny,“ připomněl kamarád, kytarista Jiří Fišer.
Po revoluci pak byl u založení budějovického Rádia Faktor Ladislava Faktora. Právě v éteru vznikl Kostitřas, který se těšil oblibě natolik, že v budějovické Slavii pak vzešla jeho živá verze. Sál tepal po mnoho let rokenrolem.
Když zájem o retrodiskotéku opadl, Kosťa se více vrátil k rádiu - svým medovým hlasem působil v pražském Oldies Radiu a krátce také v Českém rozhlase. Moderoval nejrůznější veřejné akce, včetně Mezinárodního pivního festivalu.
Jeho doménou, kromě pečlivého výběru hudby, bylo také vždy zajímavé průvodní slovo ke skladbám a hlavně objevování nových kapel. Kosťa obohatil svým hudebním rozhledem nejen mnoho posluchačů všech generací, ale také svých o generaci či generace mladších kolegů.
„Dost často jsem mu říkal Vladimíre, ale pro zbytek lidstva to byl Kosťa, vždy optimistická tvář vždy optimistické diskotékové muziky. Znali jsme se od roku 1969, napřed trochu jako konkurenti za gramofony, pak ale spoustu let společně vystupující. Já (většinou marně) ‚moudře‘ poučující tanečníky o pouštěné hudbě, on jedním zábavným sloganem (nikoli nutně odpovídajícím obsahu písně) bavící spokojený dav. Měl mnoho dnes slavných ‚učňů‘ za mixážními pulty, zajímal se o muziku šedesátých let, ale nejen o ni,“ připomněl kolega, šéfproducent Supraphonu a spisovatel Karel Deniš.
Rozloučil se před dvěma lety
Jedním z oněch „učňů“ byl DJ Milan Bílek. „Kosťa mi ukázal, jak se točí gramofon, věděl co a jak říct do mikrofonu v rádiu. Byl parťákem, kamarádem, v mém případě nezištným podporovatelem ve všem, co jsem chtěl dělat jako on. Za to, co dělám, čím jsem v rádiu, vděčím jemu. Jediný a jedinečný!“ vzpomíná moderátor Frekvence 1 Milan Bílek.
„Často jsme si mailovali při hledání málo známých písní, jejich autorů a interpretů, společně jsme uváděli střelnické bigbítové retro čaje. Poslední roky byly ve znamení jeho narůstajících zdravotních potíží, trestuhodně jen málokrát jsem ho v nemocnici navštívil. To už bohužel nenapravím, ale po zbytek dnů si budu pamatovat jeho typický úsměv, přátelské oslovení Kájí, vypité panáčky hořkého nápoje, ale hlavně jeho velký dar přinášet lidem taneční muzikou spoustu zábavy. Bylo pro mě velkou ctí u toho aspoň asistovat, díky, Kosťo!“ podotkl Karel Deniš.
Na Kostínkovu pozitivní náturu bude vzpomínat i bývalý ředitel táborského Divadla Oskara Nedbala a hudebník Karel Daňhel. „Dnes poprvé mi Vláďa přinesl smutno. Dlouhá léta a desetiletí od prvních diskoték vždy kamarád, vždy čestný a rovný. A uměl! Setkání s Vláďou, vždy příjemná, mi budou chybět...“
Pro komunisty jsem byl ideologický diverzant, vzpomíná DJ Kosťa |
Za mixážním pultem a mikrofonem vydržel Vladimír Kosťa Kostínek do 22. října 2022, kdy se na akci Disko duní Táborem v táborské Střelnici s početným publikem a profesionální kariérou DJ a moderátora rozloučil. A na akci se pomyslně po dvou letech vrátí. Letošní diskotéková, Djská akce Disko duní Táborem se uskuteční 19. října a pořadatelé ji chtějí věnovat poctě DJ Kosťovi.
„Taťka ten život žil se vším všudy. Málokdo ví, že byl také velký slávista, kamarád Franty Veselého a vždy říkal, že v mé výchově udělal jednu zásadní chybu - že jsem sparťanka! Takže na něj panáka dobrého karibského rumu a nějakou hitovku od Stounů, které celoživotně miloval,“ sdělila dcera Marie Pěchová.
Poslední rozloučení s Vladimírem Kosťou Kostínkem se uskuteční v pátek 31. května v 11 hodin v obřadní síni táborského krematoria.
