Plánovaný podzemní tunel na D43 v Brně má být zkrácený, starostové protestují

Auta se na jižním okraji brněnské části Bystrc na plánované kapacitní silnici I/73, známé spíš pod označením dálnice D43, zanoří do tunelu a vyjedou na povrch až v katastru sousedních Rozdrojovic.

Takové uklidnění dostalo od vládnoucích politiků více než 25 tisíc obyvatel v hojně zalidněné lokalitě, když projektanti stěžejní tah přes tuto městskou část plánovali. Ostatně v návrhu územního plánu Brna z roku 2022 se podzemní trasa objevila v celé slibované délce.

10 fotografií

Jenže nyní v upravené verzi klíčového dokumentu, podle něhož se řídí výstavba v celém městě, je tunel zkrácený – na příjezdu ze severu i z jihu. Veškerá doprava by tak vjela i vyjela už v obytné zástavbě či na jejím bezprostředním okraji.

„Z magistrátu nám slíbili, že tunel začne ještě před příjezdem, ale teď je zhruba o 500 metrů kratší,“ upozorňuje starosta Bystrce Tomáš Kratochvíl (SOCDEM). Z nového návrhu je kvůli dopadu na lidi zklamaný, přesto připouští, že je stále rád za každý metr trasy pod zemí.

Dálnice D43 se má v Brně schovat pod zem, kritikům z Bystrce to nestačí

Při pohledu do nejnovější verze návrhu územního plánu byla překvapená také starostka sousedních Kníniček Lenka Ištvanová (nez.). Tunel teď ústí u tamní poslední ulice, přitom měl vést ještě minimálně o 200 metrů dál. „Slib ve vedení města nedodrželi. Už jim nevěřím. Myslím, že hledají, jak ušetřit, protože na stavbu nebudou peníze, a tak zkouší, co projde,“ míní starostka s tím, že Kníničky už proti zkrácení podaly nesouhlasnou připomínku.

Změna délky tunelů a tubusů z původních zhruba čtyř kilometrů neunikla ani dlouhodobým kritikům trasy D43 přes Bystrc. Jeden z nich, Petr Firbas, dokonce mluví o tom, že se politici, respektive zpracovatel dokumentu, jímž je Kancelář architekta města Brna (KAM), nedrželi schválených pokynů a postupovali mimo vytyčený rámec. „To je nepřípustné,“ zlobí se.

„Tunely jsou kratší i oproti technicko-ekonomické studii, ze které návrh nového územního plánu údajně vychází,“ doplňuje ho další z odpůrců trasy Pavel Škarvada.

Šlo o požadavek ministerstva, tvrdí Brno

KAM tvrdí, že při zkracování tunelů postupovala na základě žádosti ministerstva dopravy. „Jako dotčený orgán požádalo o zohlednění nejaktuálnějšího dopravního řešení silnice včetně délky tunelových částí,“ vysvětluje mluvčí KAM Šárka Reichmannová.

Stejné odůvodnění zaslal prostřednictvím magistrátu také brněnský radní zodpovědný za územní plánování Petr Bořecký (ANO). Magistrát rovněž odmítl, že by architektonická kancelář postupovala svévolně. Na tuto úpravu se podle něj zmiňované pokyny nevztahují.

Jde o nedorozumění, brání se resort

Ministerstvo dopravy, na nějž Brno ukázalo jako na „viníka“, se brání, že něco takového nepožadovalo, prý se jedná spíš o nedorozumění. „Koridor pro tunel je kratší, ale neznamená to, že překrytí silnice opravdu kratší bude. Jde o to, že zbylá část se postaví ve formě povrchové komunikace se silniční galerií, laicky řečeno půjde o povrchový tunel,“ popisuje za ministerstvo Jan Jakovljevič. Jak sám přiznává, pro galerii je v územním plánu jen obyčejná plocha pro dopravu bez dalších podmínek.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) upozorňuje, že rozsah zakrytí silnice se nemění. „Část ale bude realizovaná ve formě povrchové komunikace s galerií, zjednodušeně půjde o povrchový tunel. Nejedná se tedy o zkrácení tunelu ve smyslu zakrytí silnice, ale pouze o úpravu vymezení ploch - koridorů, aby co nejefektivněji posloužily pro umístění budoucí stavby silnice I/73,“ uvedl mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

„Co jako tunel vyznačeno není, tunelem být nemusí,“ podotýká místostarosta Bystrce Pavel Kříž (ANO) v tamním radničním zpravodaji. Zároveň zmiňuje, že se k němu dostaly informace o zkrácení na pokyn Ředitelství silnic a dálnic, které spadá pod ministerstvo, a to kvůli zjednodušení a zlevnění.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Krajský radní pro územní plánování Martin Maleček (SOL), jenž zvolenou trasu D43 prosadil, jasně neřekl, zda údajné zkrácení tunelu odpovídá takzvaným Zásadám územního rozvoje neboli krajskému územnímu plánu. V něm se podle kritika Škarvady píše o požadavku na „nadstandardní protihluková opatření pro lokality Bystrc–Kníničky“. Nadstandardem je obecně míněno překrytí tranzitní silnice, tunel či tubus. Vágněji je pak ukotveno i to, odkud kam má uvedený „nadstandard“ sahat.

A právě obecných ustanovení využili na ministerstvu. „Až Brno požádá Jihomoravský kraj, tak se k předloženému návrhu vyjádříme,“ říká v tuto chvíli také neurčitě Maleček, jenž je v trojjediné roli krajského radního, brněnského koaličního zastupitele a starosty části Brno-sever.

Kontroverzní trasa leží u soudu

Kritici z Bystrce a Kníniček by byli nejraději, kdyby trasa D43 obkroužila celé město a dopady na obyvatele by tak vymizely. Před třemi lety na podzim neuspěli se žalobou u Krajského soudu v Brně, kde se snažili domoct zrušení krajského územního plánu, jenž vytyčil, že dálnice povede právě tudy.

S rozsudkem se nesmířili a podali kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten ale čeká na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, který se podle mluvčí hejtmanství Aleny Knotkové zabývá podobným tématem z Irska.

Konkrétně otázkou, jestli se povinnost provádět kompletní posuzování vlivů na životní prostředí týká všech variant řešení, či pouze jediné, předem upřednostňované možnosti. „Podání stížnosti nemá vliv na účinnost. Dopravní stavby se tak mohou projekčně připravovat,“ upozorňuje.