Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnosti Dmitrije Kalantyrského proti zajištění jeho majetku kvůli obcházení mezinárodních sankcí. Česká policie loni začala ruského občana stíhat za to, že se údajně podílel na převodech peněz oligarchy zapsaného na sankčním seznamu EU. Zároveň policie nechala jako takzvanou náhradní hodnotu zajistit peníze na jeho účtech, cenné papíry a nemovitost. Kalantyrskij tak s majetkem nemohl volně nakládat. Se stížnostmi neuspěl, zjistila ČTK z databáze ÚS a od mluvčí soudu Kamily Abbasi.
Policie podezřívá Kalantyrského z toho, že nakládal s penězi od zahraniční obchodní společnosti ovládané Arkadijem Rotenbergem, což je podnikatel blízký ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Sankce na něj dopadly poté, co Rusko anektovalo poloostrov Krym. V kauze jde téměř o 100 milionů korun.
Deník N loni napsal, že Kalantyrskij žije v Česku od roku 2014 a že obvinění odmítl. "Ty peníze mi poslali moji obchodní partneři z jedné firmy, když jsem odešel z Ruska," řekl deníku Kalantyrskij. S Rotenbergem se prý sice z minulosti zná, ale už nejsou v kontaktu.
Kalantyrskij podal nejméně tři ústavní stížnosti, podle informací ČTK jsou odmítnuté. Stěžoval si jednak na samotné zajištění peněz, cenných papírů a nemovitosti, jednak na to, že mu české orgány neumožnily nakládat s penězi na zajištěném účtu. Chtěl je dále investovat do dluhopisů, protože účet, kde se peníze nacházejí, není úročený. Státní zastupitelství jeho žádosti nevyhovělo.
Ve stížnosti Kalantyrskij například uvedl, že nechce nečinně přihlížet znehodnocování zajištěných peněz vysokou inflací. Orgány činné v trestním řízení kritizoval za to, že nehledí na jeho ekonomické zájmy a že odmítají chápat situaci v širších souvislostech. "Ani podle ÚS není smyslem zajištění tvorba dalších výnosů investicemi do cenných papírů. Na tom není nic neústavního, svévolného či nepřiměřeného," reagovali ústavní soudci.
"Stěžovatel si rovněž nepomůže rozsáhlou polemikou, zda je, či není ekonomicky racionální ponechat peněžní prostředky na zajištěném investičním účtu. Takové argumenty jsou pro posouzení této ústavní stížnosti bez významu," stojí v usnesení.
Za porušení mezinárodních sankcí hrozí podle českého trestního zákoníku v základní sazbě až tříleté vězení nebo peněžitý trest. Činu se dopustí ten, kdo ve větším rozsahu poruší sankce, k jejichž dodržování se Česko zavázalo v OSN či EU anebo které samo zavedlo podle sankčního zákona. Sazba se dále zvyšuje v závislosti na výši způsobené škody. Pokud pachatel svým činem podstatně přispěje k narušení mezinárodního míru a bezpečnosti, boje proti terorismu nebo podpory demokracie a právního státu, může jít za mříže až na osm let.
