Spolek, jenž podle jeho předsedy Martina Kotáska tvoří především místní z okolních vesnic, se k záchraně rozhodl kvůli tomu, že se zřícenina začala rozpadat a vlastník, kterým jsou Lesy ČR, se rozhodoval, jestli na Děvičky kvůli možnému nebezpečí pro návštěvníky zcela nezamezit přístup.
Spolek se nakonec se státním podnikem domluvil na výpůjčce, nedávno prodloužené až do roku 2040, a postupně začal mapovat rozsah destrukce. Děvičky, o nichž se zmiňují už písemné prameny ze 13. století, dostávaly skutečně velký zápřah, protože ročně sem podle Kotáska může zavítat více než 100 tisíc turistů.
Spolek má poslední roky přehled jen z části sezóny, protože za vstup na památku vybírá vstupné. Od dubna do konce října o víkendech, přes léto, kdy mají brigádníky na výpomoc, pak každý den.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Možná někomu přijde zvláštní platit za vstup na zříceninu uprostřed lesů, pro spolek jde ale o stěžejní příjem, z nichž platí veškeré náklady na opravy, díky nimž může být památka nadále přístupná. Ročně investují do sanací zhruba dva miliony korun, letos to bude ovšem dvojnásobek. A i díky tomu se ještě letos návštěvníci dočkají velké novinky.
Po 300 letech se dostanou na vrchol dělostřelecké bašty, která v minulosti sloužila jako obranná věž proti tureckým nájezdům a vedle Mikulova byla podle Kotáska jediná svého druhu v Česku. Nově na ní vyroste vyhlídka. „Stavební práce začnou v červnu, nejzazším termínem pro dokončení máme listopad,“ doplnil předseda spolku Památky Pálavy.
Spolku nyní vůbec poprvé za několik let prací v celkové hodnotě převyšující 6,5 milionu korun přispěje i Jihomoravský kraj. A v nedávno podepsaném memorandu slibuje podporu i do budoucna. „Fakticky to bude fungovat tak, že si se spolkem každoročně projdeme plán oprav a poměrnou část finančně zajistíme,“ přibližuje náměstek jihomoravského hejtmana Jan Zámečník (KDU-ČSL).
Prací je totiž v plánu ještě hodně. Klidně na dvacet let, jak říká Kotásek. V minulosti už dobrovolníci vykáceli náletové dřeviny, které kořeny dál hrad ničily, posléze se pustili do sanace jihozápadní stěny, která je až dva metry silná.
Aktuálně řeší především to, co je nejvíce akutní. Chtěli by ale také vyčistit sklepení, nejraději by vybudovali i nějaké infocentrum, v němž by zároveň vystavili artefakty, které na zřícenině najdou. To už jsou práce za desítky milionů korun.
