Ústavní soud (ÚS) nařídil Vrchnímu soudu v Praze, aby znovu rozhodl v případu Jiřího Langera. Za podvod si měl odpykat čtyři roky vězení. Justice ale podle ústavních soudců při výměře trestu dostatečně nezohlednila délku trestního řízení. Kauza má kořeny ve druhé polovině 90. let a souvisí s finanční skupinou Finnex. Nález je dostupný na webu soudu. Na výroku o vině neshledal ÚS nic protiústavního. Problém spočívá v tom, že trestní řízení trvalo přes 20 let, tedy podle ÚS nepřiměřeně dlouho.
"Trestní soudy musely porušení stěžovatelova práva na přiměřenou délku trestního řízení kompenzovat. O to se sice pokusily, ale chybně a nedostatečně. Žádný z trestních soudů plně nedostál povinnosti kompenzovat porušení práva výslovným a měřitelným způsobem," stojí v nálezu soudce zpravodaje Zdeňka Kühna.
Langer stál ve druhé polovině 90. let za aktivitami finanční skupiny Finnex. Podle obžaloby se spolu s dalšími odsouzenými dopustil závažného hospodářského trestného činu. Zhruba třem tisícovkám drobných investorů způsobili škodu kolem 149 milionů korun.
Skupina nabízela investiční služby, v počátcích zejména drobnými investorům, kteří vlastnili akcie z kupónové privatizace. Výnosné akcie však aktéři kauzy podle rozsudku rozprodali a místo nich nakoupili cenné papíry bez jakékoliv hodnoty. Vzniklé portfolio opět prezentovali jako výhodnou investiční příležitost, získali tak další peníze, které vyváděli do jiných obchodních společností.
Městský soud v Praze Langerovi vyměřil šest let vězení a pětiletý zákaz činnosti. První odsuzující rozsudek ale kvůli novým znaleckým posudkům zrušil vrchní soud. Napodruhé městský soud uložil pětiletý trest a vrchní soud jej pak ještě snížil na čtyři roky, tedy pod dolní hranici trestní sazby. Nejvyšší soud dovolání odmítl.
Langer v ústavní stížnosti tvrdil, že verdikt porušil jeho právo na osobní svobodu, soudní ochranu a projednání věci bez zbytečných průtahů. Už v dovolání k Nejvyššímu soudu upozornil na extrémní délku trestního řízení.
Podle ÚS začalo trestní řízení vzetím Langera do vazby v září 2001 a je zapotřebí do něj započítat i rozhodování Nejvyššího a Ústavního soudu. Nyní by měl vrchní soud znovu rozhodnout a výslovně i měřitelně ujasnit, jak při výměře trestu zohlednil délku řízení.
