„Nedá se říct, že bychom byli rozzlobení, spíš jsme smutní, protože jsme přesvědčeni, že by Kraj Vysočina neměl městům měřit dvojím metrem,“ nechal se slyšet třebíčský starosta Pavel Pacal (Pro Třebíč) v souvislosti s nedávno zamítnutou žádostí Třebíče o navýšení podpory na rekonstrukci zimního stadionu.
Bezprostředně po skončení letošní soutěžní sezony se třebíčský hokejový stánek uzavřel a čekalo se na začátek náročné rekonstrukce, jež potrvá dva roky. Všechny týmy Horácké Slavie napříč věkovými kategoriemi budou muset cestovat na tréninky i zápasy do okolních měst, přičemž A mužstvo bude mít svoji základnu nově v Moravských Budějovicích.
„S rekonstrukcí už se začalo a my coby Horácká Slavia se pravidelně účastníme kontrolních dnů – jednou za čtrnáct dnů vždy ve středu. V současné době je stavba ve fázi, kdy se odčerpal čpavek a začaly demoliční práce. Dá se tedy říct, že se jede podle plánu,“ hlásil šéf třebíčského hokejového klubu Martin Svoboda.
Celkové náklady na rekonstrukci by měly dosáhnout zhruba 517 milionů korun. Z toho od Kraje Vysočina má Třebíč dostat kolem 60 milionů. To se jí ovšem zdá málo.
„Původně se mělo jednat o sumu, která se rovná sedmnácti procentům z předpokládaných nákladů, jenže teď nám to kraj snížil na jedenáct,“ vysvětloval Pacal, proč se vedení města obrátilo na krajský úřad s žádostí o navýšení podpory.
Náklady na opravu se zvýšily, dotace nikoliv
Požadovanou sumu 87 873 000 korun však Kraj Vysočina neschválil. „Třebíč získala již v prosinci 2021 dotaci maximálně sedmnáct procent předpokládaných nákladů stavební akce, což znamenalo podporu 59,5 milionu korun. Tehdy ovšem byl celkový náklad rekonstrukce odhadován na 350 milionů,“ pustil se do vysvětlování, proč se žádost z třebíčské strany nesetkala s pozitivním přijetím, Jan Břížďala (Piráti), radní Kraje Vysočina pro oblast školství, mládeže a sportu, informatiky a komunikačních technologií.
Podle něj je žádost z třebíčské strany irelevantní, jelikož náklady se zvyšují téměř u všech projektů a kraj drží zásadu, že celkovou výši dotace nenavyšuje. „Jednoduše na sebe nemůžeme přebírat rizika žadatelů,“ zmínil Břížďala.
Jeho vysvětlení ovšem vedení Třebíče nepřijímá, poukazuje přitom na fakt, že Jihlava dostane od kraje na stavbu Horácké multifunkční arény mnohem víc. Konkrétně 500 milionů korun při odhadovaných nákladech 1,9 miliardy.
„Tohle rozhodnutí dává Třebíči, ale i ostatním signál, který mluví zcela jasně: Na Vysočině jsou preferovanější města,“ poznamenal šéf Horácké Slavie.
Aréna je nejen pro Jihlavu. Třebíč to odmítá
Vysočinský hejtman Vítězslav Schrek (ODS) však nabízí docela jiné vysvětlení. „Horácká multifunkční aréna je projekt, který jsme jasně identifikovali jako projekt krajského významu. Není jen pro jedno město. A to je rozdíl oproti třebíčskému stadionu, kde je spádovost (jen) Třebíčsko,“ uvedl nedávno na stránkách Jihlavské Drbny.
Jenže podle Pacala je takový argument neobhajitelný. „Jednoznačně neobstojí, protože všichni moc dobře víme, že nová aréna v Jihlavě bude stejně z devadesáti procent obsazena jihlavskou Duklou!“
To, že nakonec od kraje nedostane tolik, kolik by si přála a kolik by považovala za spravedlivé, Třebíč mrzí. Nicméně na dokončení stavby by to nemělo mít žádný vliv.
„Má to ale vliv na to, že město bude muset zapojit víc prostředků. A jak už bylo řečeno, dává to signál ostatním vysočinským městům,“ zopakoval Svoboda.
Pořád je také ve hře příspěvek od Národní sportovní agentury, na kterou se Třebíč rovněž obrátila s žádostí o dotaci. „Čekáme na vyjádření,“ prozradil třebíčský starosta.
A co si o údajném dvojím metru při rozdělování krajských peněz myslí například legendární hokejový útočník Oldřich Válek, který vyrůstal v Třebíči, ale nejlepší roky strávil v jihlavské Dukle? „Nebral bych to jako nadržování, Jihlava je prostě hlavním městem Vysočiny. Ostatně do Prahy taky vždycky poteče víc peněz než kamkoliv jinam.“
