Na žďárské Zelené hoře byla v opraveném ambitu osazená křížová cesta, vytvořil ji akademický malíř Jiří Štourač. Nové výtvarné dílo tvořené 14 obrazy dnes bylo požehnáno po mši, již vedl Vladimír Záleský, děkan brněnský, který donedávna působil ve Žďáru nad Sázavou. Slavností zahájila římskokatolická farnost oslavy svátku svatého Jana Nepomuckého, který je patronem zelenohorského kostela.
Křížová cesta vede v ambitu od místa s pramenem vody do kaple, v níž mohou lidé zavzpomínat a zapálit svíčku za ty, kteří byli u kostela pohřbívaní od 19. století. Obřad s žehnáním vedl žďárský farář Marek Husák. Zúčastnil se také autor obrazů.
Jiří Štourač ČTK řekl, že nabídku na vytvoření křížové cesty přijal po jistém váhání a prvním odmítnutí. "Ono to znamená určitě především velikou zodpovědnost, protože Zelená hora je naprosto výjimečné místo a při tom malování jsem na to raději moc nemyslel, protože by to úplně člověka svazovalo," uvedl.
Poutní areál od architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla patří mezi památky UNESCO, od jeho zapsání do prestižního seznamu letos uplyne 30 let. Dvouleté opravy jeho ambitu skončily letos na jaře. Nad hlavní bránu se rovněž po víc než dvou stoletích vrátily dvě sochy andělů náhradou za ty, které byly kdysi zničené.
U hlavní brány byly zachovány nejstarší nalezené zbytky omítek a původních červených pigmentů. Má to dokumentovat nejstarší historii kostela a dokládat, že červená barva tam s největší pravděpodobností byla. Ambit bude dál volně přístupný. Chodba, která jím prochází, měří 330 metrů.
Ambit podle kastelána Ondřeje Vobejdy sloužil jako přístřešek pro poutníky, a také jako určitá hradba proti vnějšímu světu. Poutníci za ní mohli odložit světské starosti a věnovat se modlitbě a rozjímání, uvedl.
O Zelenou horu se posledních deset let stará římskokatolická farnost. Při zahájení oprav ambitu její zástupci uvedli, že to je projekt s rozpočtem přes 100 milionů korun, který je dotovaný i z evropských fondů. Zahrnoval rovněž opravu kostelních varhan. Předtím se farnost postarala o obnovu kostela. Mezi kostelem a ambitem, kde byl dřív hřbitov, je teď travnatá plocha s chodníky.
Kostel byl vysvěcen 27. září 1722. Rozkvět poutního místa přerušil požár v roce 1784. Tehdejší správa povolila opravy pod podmínkou, že kostel bude sloužit jako pohřební. Hřbitov u něj byl zrušen v 90. letech minulého století. Na seznam UNESCO byl žďárský poutní areál zapsán koncem roku 1994.
Světská část pouti bude do neděle na ploše u zimního stadionu. Podle radnice tam je přes sto zábavních atrakcí a téměř 200 stánků. Žďárská pouť patří mezi největší v Česku.
