Pamětní deska připomene dalšího z hrdinů druhé světové války, ve Zlaté Olešnici na Jablonecku ji v sobotu slavnostně odhalí letci a leteckému meteorologovi Miloslavu Štěpánkovi, od jehož narození uplyne v červnu 113 let. Pamětní deska ho bude připomínat na domě, kde prožil velkou část života, řekl dnes ČTK mluvčí krajského úřadu Filip Trdla. Už před dvěma lety ocenil Štěpánka in memoriam hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) za celoživotní přínos v letecké meteorologii.
Jako mnozí jiní čeští letci působil Štěpánek za druhé světové války ve Velké Británii, v roce 1949 byl odsouzen ve vykonstruovaném procesu jako účastník západního odboje, uvězněn a zbaven vojenské hodnosti. "Po roce 1989 byl plně rehabilitován a povýšen do hodnosti plukovníka," doplnil Trdla. Toho se ale Štěpánek nedožil, zemřel o deset let dřív v září 1979.
Štěpánek se narodil 18. června 1911 ve Vilémově u Rokytnice nad Jizerou, vyučil se tkalcem a později vystudoval Vyšší textilní školu v Brně. Po maturitě se rozhodl pro armádu, vystudoval Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě a v roce 1935 nastoupil jako pilot k Leteckému pluku 1 na Kbelské letiště v Praze. V roce 1936 absolvoval na pražském Vojenském technickém a leteckém ústavu kurz povětrnostní služby, v době všeobecné mobilizace v září 1938 už působil jako velitel Hlavní polní povětrnostní ústředny 91 ve Vyškově.
V létě 1939 Štěpánek přešel ilegálně hranice do Polska a v Krakově se připojil k československé vojenské skupině. Pro nedostatek místa se nedostal do lodních transportů do Francie, a tak s dalšími československými letci vstoupil do polského letectva. Po zahájení druhé světové války byl 2. září 1939 během bombardování letiště v Dęblinu vážně zraněn. V červnu 1940 se dostal do československé vojenské letecké jednotky ve Velké Británii, kvůli zranění se ale začal věnovat letecké meteorologii. Na konci války už byl hlavním meteorologem na základně v Harrow.
Po návratu do vlasti v roce 1945 působil ve vojenské povětrnostní službě letectva a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze začal dálkově studovat meteorologii. Studia nedokončil, po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 byl odsouzen k šestiměsíčnímu vězení v Plzni na Borech, po propuštění musel opustit Prahu. Přestěhoval se do Zlaté Olešnice a později k synovi do Haratic. Až do důchodu pracoval v textilce Seba Tanvald a ve volném čase spolupracoval s muzeem ve Vysokém nad Jizerou, kde zprovoznil například vzácný mechanický betlém Jana Metelky ze Sklenařic.
