Severočeské muzeum v Liberci se začne prezentovat pod značkou MUZA. Slibuje si od toho, že pro návštěvníky ze vzdálenější míst bude lépe identifikovatelné. ČTK to dnes řekl ředitel muzea Jiří Křížek.
"Je to o nějaké srozumitelnosti nejen v republice, ale i příhraničí. Žijeme tady na trojzemí s Polskem, s Německem a k mé radosti nás návštěvníci z Polska a z Německa využívají. Takže je to opravdu o tom mít srozumitelnou značku. A Severočeské muzeum v Liberci se jako značka těžko komunikuje, byť je zavedená," uvedl ředitel muzea, které vzniklo před 151 lety.
To, že nová značka neobsahuje název Liberec či jeho zkratku nebo na něj nijak neodkazuje, Křížek za nedostatek nepovažuje. "To je jako když řeknu IQlandie. Proč bych si ji měl spojit s Libercem? Za tím je ta práce, která tam ještě není. Takže to je do budoucna především úkol pro nás, aby si návštěvníci ze širšího okolí ztotožnili značku MUZA se Severočeským muzeem," řekl.
Instituce se podle ředitele bude stále jmenovat Severočeské muzeum a tento název budou podle něj při prezentaci ještě po nějakou dobu souběžně používat s MUZA. "Změna není proto, abychom někoho zmátli. Je to určitý experiment, protože taková změna tady zatím moc nebyla ani u partnerských institucí. Ta veřejnoprávní muzea jedou prostě ve stylu historických názvů, což ale někdy přináší spíše problémy," řekl Křížek. Konkrétně pojem Severočeský si někteří lidé spojují spíše s Ústeckým krajem než s Libercem, podotkl.
MUZA ve spojení s muzeem má podle Křížka více významů. Například, že muzeum v překladu z řečtiny znamená chrám múz nebo že je inspirací. "To je to, že múza nás políbí, že to je nápad a inspirace, kterou najdeme v muzeu," řekl Křížek. Novou vizuální identitu při prezentaci muzea budou podle něj zavádět postupně a poprvé novou značku představí veřejnosti v pátek při muzejní noci. "My jsme využili toho, že přijdou tisíce lidí," dodal.
Podoba nové vizuální identity Severočeského muzea vzešla z designérské soutěže, kterou vyhrálo studio Sudetype. Spoluautor vítězného návrhu Jiří Toman dnes ČTK řekl, že vycházeli ze zdánlivě banální otázky, co je to muzeum, až se dostali k motivu výstavního soklu. "I ve sbírkách muzea je mimo jiné spoustu předmětů denní potřeby, a když těm předmětům dáme nějakou hodnotu, vystavíme je, tak se najednou z toho předmětu stává exponát. A tento moment je transformován do podoby stylizovaného soklu a tento sokl se prolíná celou tou vizuální identitou," dodal.
