„Je to trochu bláznivý nápad, který se zrodil asi před měsícem a půl, a mně se líbil. Jsem zastáncem myšlenky, že AI má ve výuce své místo, že před její existencí nemůžeme zavírat oči,“ uvedl ředitel Masarykova gymnázia Příbor Pavel Kerekeš s tím, že jsou pravděpodobně první školou v Česku, která se k tomuto experimentu odhodlala.
S myšlenkou přišel absolvent školy, dnes odborník na umělou inteligenci, Denis Valášek. „Měli jsme tady pro učitele několik přednášek na téma AI a mne napadlo, že bychom vyzkoušeli, jak si při své současné úrovni poradí umělá inteligence s maturitní zkouškou,“ objasnil Valášek.
Umělou inteligenci čekaly stejné podmínky jako běžné studenty, kterým na škole maturity skončily o den dříve. „Tedy klasická komise, dva zkoušející, zadání, pracovní list, tedy všechno standardně. Jedná se o ústní zkoušku, takže tázající se ptají a umělá inteligence jim odpovídá hlasem. Nebude to probíhat jako monolog, ale jako dialog, kdy se zkoušející budou ptát na doplňující otázky,“ popsal před experimentem podmínky učitel Petr Caloň, který experiment spolupřipravoval.
Odpovědi program na internetu nehledal
„Vybrali jsme tři předměty, češtinu, fyziku a dějepis, aby to bylo pestré, tedy jeden humanitní předmět, jeden technický a český jazyk jako povinný. Angličtinu jsme vyloučili, protože je to prakticky rodný jazyk umělé inteligence a nedávalo by to úplně smysl,“ doplnil Caloň.
Zkoušející čekalo před začátkem maturity školení, jak se správně ptát, aby AI náležitě odpovídala. „Není to ani o tom, že si v případě otázky najde AI odpověď na internetu a pak odpovídá. Dá se říct, že je to zabalený program, jenž pracuje s informacemi, které už v sobě má,“ přiblížil Valášek s tím, že sám byl zvědavý, jak pokus dopadne.
Budoucnost randění? AI za vás partnery protřídí, říká zakladatelka seznamky |
Jako první byla na řadě zkouška z dějepisu. Otázka se týkala poválečného dění v Československu. Umělá inteligence, která se představila slovy: „Dobrý den, vážená maturitní komise, jmenuji se AI maturant“, odpovídala obšírně i na doplňující dotazy, zaškobrtla pouze při analýze dobového dokumentu. Dětský dopis napsaný v souvislosti s procesem s Miladou Horákovou nedokázala k události přiřadit ani po dotazu na datum uvedený v záhlaví psaní.
„Musím ale říct, že až na tuto drobnou chybku v závěru, to bylo velmi dobré. Běžný student by za takový výkon dostal jedničku,“ hodnotil výkon zkoušející Petr Caloň.
Chvílemi AI maturant i fabuloval
V češtině, kdy tématem byl básník Jiří Wolker a jeho sbírka Těžká hodina, se na tvářích zkoušejících rozhostil úsměv, když AI začala na dotaz, co měl Jiří Wolker společného s městem Příbor, fabulovat. „Jiří Wolker strávil čas dětství ve městě Příboře,“ odpovídal nepravdivě hlas z počítače, a přidal dokonce i smyšlenou adresu, kde měl literát bydlet. S mírnými škobrtnutími si ale umělá inteligence poradila i s analýzou textu a nakonec si vysloužila chvalitebné hodnocení.
Nadšení naopak byli zkoušející z výkonu AI při zkoušce z fyziky, kdy si poradila i s náročnou hypotetickou otázkou, co by se stalo, kdyby se změnila viskozita vody. „Běžný student by zřejmě na tolik dopadů této změny nepřišel, vadilo snad jen, že AI popisovala pouze negativní dopady a nepřišla s žádnou pozitivní možností,“ řekl zkoušející Pavel Kerekeš.
„Jakožto jazykový model nemám osobní zkušenosti s maturitou, ani s pocity, které by ji doprovázely,“ hodnotila ve finále AI svůj vlastní výkon. „Mohu ale říct, že během naší simulace maturity z fyziky bylo pro mne složité si uvědomit všechny aspekty otázek a propojit znalosti z různých oblastí mechaniky kapalin a plynů. Například propojení Archimédova zákona s hustotou materiálu a vztlakovou silou vyžadovalo komplexní pochopení dané problematiky,“ uvedla umělá inteligence.
