Opava měla za Habsburků exkluzivní postavení, líčí autor unikátní výstavy

Coby zástupce rodu Habsburků výstavu ve Slezském zemském muzeu zahájil princ Lorenz Belgický a arcivévoda rakouský d´Este, od roku 1996 hlava rodu Rakouští-Este. „Byla radost jej výstavou provázet,“ říká kurátor Ondřej Haničák.

Byla Opava ve vztahu k císařskému rodu výjimečným městem?
Mezi ostatními městy v regionu měla exkluzivní postavení – byla hlavním městem Rakouského Slezska, jedné z provincií předlitavské části habsburského soustátí. To podmiňovalo například umělecké objednávky, které by jinde nebyly možné. První část výstavy tedy představuje reprezentativní panovnické portréty, které mají těsnou vazbu k někdejší slezské zemi a jejímu centru Opavě. Bez výjimky je do jednoho objednal slezský veřejný konvent, který představoval místní zemskou politickou samosprávu. Stavové měli právo žádat panovnický portrét vždy při nějaké významné události.

Portrét mladého rakouského císaře Františka Josefa I. od malíře Josefa Mánesa, který vznikl při příležitosti první panovníkově návštěvy Opavy v roce 1851. (18. května 2024)

O jaké portréty jde?
Starší dvojice vystavených obrazů vznikla v souvislosti s jednáním Opavského kongresu monarchů Svaté aliance v roce 1820. Stavové je objednali přímo během kongresových jednání, do Opavy se ale plátna dostala až roku 1823. Jde o monumentální celofigurové portréty císaře Františka I. a jeho čtvrté manželky Karoliny Augusty, díla neznámého vídeňského malíře. Dále tu máme dílo Josefa Mánesa, objednané s první návštěvou Františka Josefa I. v Opavě v roce 1851, jeho portrét. Slezští stavové jej objednali prostřednictvím šlechtičny Jetty Gallenbergové, jež Mánese hostila ve svém opavském domě. Obraz Opava získala v roce 1853. Druhá dvojice celofigurových portrétů císařského páru vznikla v souvislosti se sňatkem Františka Josefa I. v roce 1854, kdy si vzal Alžbětu Bavorskou, známou spíše jako Sisi. K portrétu Sisi se navíc váže příběh velmi zajímavého objevu.

Povídejte...
Slezské zemské muzeum má ve sbírkách jeho originál, vystavujeme však kopii, tisk na plátně. Originál je totiž právě zapůjčený v Bad Ischlu v Rakousku v Císařské vile, kterou dostali František Josef a Sisi jako svatební dar. Vila je stále v majetku rodu Habsburk-Lotringen, v současnosti ji vlastní Marcus Habsburk-Lotringen, prapravnuk Františka Josefa I. Habsburkové loni obraz viděli na společenské události ve Vídni v Císařském muzeu kočárů. Tamní historikové ve spolupráci s českými kolegy totiž objevili, že nᚠportrét Sisi je unikátní. Jde o jediný její portrét, a že jsou jich stovky po světě, kde je patrně vyobrazena ve svatebních šatech.

Záhada svatebních šatů císařovny Sissi. Pomohl ji rozluštit obraz z Opavy?

Jak se přišlo na to, že šaty z obrazu jsou právě ty svatební?
By existuje množství dobových novinových článků o svatební ceremonii, podoba jejích šatů nebyla nikde zaznamenána, a proto s jistotou nevíme, jak vypadaly. Ale kurátorka a ředitelka vídeňské instituce na to přišla v souvislosti s tím, že se z císařovniných svatebních šatů zachovala vlečka. V roce 1989 ji Ažbětini potomci darovali právě do sbírek tohoto vídeňského muzea. A ta vlečka je totožná s tím, co je namalováno na opavském obrazu. Vídeňští historikové přijeli do Opavy, portrét zevrubně prozkoumali, nafotili a na základě fotek vytvořili rekonstrukci šatů. K nim ve své expozici přidali autentickou vlečku. V Rakousku ten objev neuvěřitelně rezonoval, byl ve všech médiích. Součástí expozice byl i nᚠobraz a tam si jej Habsburkové vyhlédli pro jejich letošní výstavu v Bad Ischlu.

Opavský portrét rakouské císařovny Alžběty zvané Sisi nejspíše jako jediný zachytil její svatební šaty. Na obřadu v roce 1854 totiž nebyl přizván žádný malíř. (18. května 2024)

Měly stavy objednané portréty v Opavě nějaké čestné místo?
Původně visely v zasedacím sále v někdejší jezuitské koleji na Dolním náměstí, kde se scházeli zástupci stavů a panovnické a státní moci. Později se tento objekt užíval jako Zemský dům a dnes slouží jako budova Zemského archivu. Máme a vystavili jsme i vyobrazení tohoto zasedacího sálu od malíře Josefa Kudělky ze 30. let 20. století. Představuje jediný dochovaný pohled do této místnosti, kde je dnes uložena sbírka matrik Moravskoslezského kraje a kde se také zachovala část výmalby – znaky slezských měst, osobní znak císaře a císařský orel.

Jak zasedací sál vypadal?
V čele místnosti vidíme předsednický stůl, nad kterým visel obraz Franze Josefa I. od Mánesa. Kromě stolu zapisovatele a stolu hejtmana Kudělka zachytil i monumentální portréty císařského páru po stranách místnosti. Na vyobrazení už chybí poslanecké lavice. Ale vzhledem k datu jeho vzniku, tedy až za Československa, je zajímavé, že prostor sálu zůstal, asi z pietních důvodů, v téměř nezměněné podobě.

Proč si Habsburkové vybrali Opavu pro kongres v roce 1820?
Bavíme se o období metternichovského absolutismu, což byl jakýsi utužený státní dozor nad veškerým životem kvůli obavám z francouzských revolučních událostí a jejich důsledků pro celou Evropu. Opava byla relativně malým provinčním městem, s malým počtem obyvatel, dobře hlídatelným. I její poloha byla strategická, protože šlo hlavně o rokování rakouského císaře, ruského cara a pruského krále a všichni to měli zhruba stejně daleko. Její pozice byla neutrální, nebylo to hlavní sídelní město žádného z monarchů.

Opava slaví 800 let. Chystá festival, výstavy, soutěže i pamětní mince

Nejen kongresem, ale obecně návštěvami panovníků asi město žilo. Jak to v Opavě vypadalo při těchto událostech?
Císařské návštěvy ovlivnily podobu města i dění v něm. Například z třetí cesty Františka Josefa I. v roce 1880 se nám podařilo zmapovat výzdobu města. Byla to císařova cesta po Slezsku, k níž vznikl příležitostný tisk, taková drobná knížka, kterou taky vystavujeme a z níž jsme se dozvěděli, jak se Opava na návštěvu připravila.

Opavané na to byli velice hrdí, dochovala se i komplexní fotodokumentace podoby významných staveb. Ta skončila v městském muzeu a díky tomu existuje dodnes. Máme tak snímek budovy zemské vlády, Sobkova paláce v někdejší Panského ulici, dnešní Masarykově třídě, ale také budovy Lichtenštejnského zámku, která už nestojí, nebo radnice na Horním náměstí, která už taky neexistuje. Všechny jsou vyzdobené. Fasádu budovy Zemského domu zdobily znaky slezských měst, ty taky vystavujeme. Jde o unikátní exempláře.

9 fotografií

Čím?
Znaky Opavy, Jeseníku, Javorníku, Města Albrechtice, Fryštátu a Těšína pro tuto příležitost v roce 1880 namaloval opavský malíř Rudolf Templer. Jsou na papírovém kartonu, opravdu se nepočítalo s tím, že by měly být tak trvanlivé. Přesto se podařilo je zachovat, skoro zázrakem. Dochovaly se v budově Zemského domu, kde je někdo uložil na půdu. Jde o svého druhu unikát. Při císařské návštěvě také v Opavě vyrostla dvojice triumfálních bran – první u kostela sv. Janů v dnešní Janské ulici a druhá naproti kasárnám, která už dnes také nestojí, na dnešním náměstí Republiky. Šlo o dřevěné konstrukce, karton a překližku. Známe i jméno architekta a dochovala se plánová stavební dokumentace – i ta je součástí výstavy.

Jak dlouho se město obvykle na takovou návštěvu připravovalo?
Poměrně rychle, v horizontu týdnů. Představitelé města si na to potrpěli, byla to otázka cti a prestiže.

Kurátor unikátní výstavy Společnými silami – Habsburkové a zemské hlavní město Opava Ondřej Haničák ze Slezského zemského muzea (vlevo) s princem Lorenzem Belgickým a arcivévodou rakouským d´Este u portrétu mladého císaře Františka Josefa I. (17. května 2024)

Co dalšího se například dochovalo o císařských návštěvách v Opavě?
Vážou se k nim i hmotné artefakty. Například v roce 1851 měl Franz Josef I. v Opavě různorodý program. Navštívil mimo jiné první slezskou průmyslovou výstavu ve zdejším minoritském klášteře, měl politická jednání, ale také pro něj opavští ostrostřelci uspořádali noční střelby na střelnici v městském parku. Jeho účasti si tak vážili, že mocnáře nechali podepsat do pamětní knihy a vyhradili mu na to zvláštní stránku. Díky tomu tady máme jeho vlastnoruční podpis. Střelci však mimo to ve sbírce uchovali i pero, kterým se císař podepsal, a na hlaveň terčovnice, z níž střílel, nechali gravírovat nápis, že z ní střílel císař, je tam uvedeno i datum, a dokonce i to, jak střílel. Podle zápisu měl samozřejmě výbornou trefu.

Pojí se s výkonem císařské moci v regionu i další artefakty?
Například řády či nobilitační diplomy, jimiž povyšoval za určité zásluhy do šlechtického stavu. S povýšením byl spojený i poplatek, ale jen tak koupit se nedalo. Vystavujeme diplom udělený poslanci slezského zemského sněmu a statkáři Antonu Latzelovi. Mezi vystavenými řády je zajímavý vojenský záslužný kříž, svázaný s osobou maršála Eduarda von Böhma-Ermolliho. Ten byl významným rakouským vojevůdcem v první světové válce, generálem druhé armády, která bojovala na východě s carským Ruskem. Byl penzionován v Opavě, kde během 2. světové války zemřel. Zůstala po něm kolekce řádů a vyznamenání. Tento patří k těm nejvzácnějším.

Měly vztah k Opavě i císařovny?
Panovnice zastupovala císaře v mnoha záležitostech. Císařovna Sisi například opavským střelcům darovala při příležitosti svěcení nového spolkového praporu coby jeho kmotra v roce 1877 praporovou stuhu. I tu máme ve sbírkách a je na výstavě k vidění.

Všechny vystavené předměty zůstaly v Opavě?
Ano, většina pochází ze sbírek Slezského zemského muzea, některé ze Zemského a ze Státního okresního archivu Opava a ze zámku v Hradci nad Moravicí. Na červen ve dnech konání festivalu Slunovrat jako autor výstavy připravuji i její komentované prohlídky.