Zmíněnou bývalou lékárnu se Prostějov pokusil pronajmout hned několikrát, vzniknout zde mohla půjčovna šatů, vinárna či obchod s lokálními potravinami. S žádným ze zájemců se ale správci nedohodli. Nynější nový nájemce chce v následujících měsících otevřít cukrárnu a kavárnu s hernou pro děti.
V centru města nejde o jediné prázdno místo, jen od začátku letošního roku skončila kavárna Corso nebo jedna z poboček lahůdkářství Dési. Nejhorší situace je na jižní straně hlavního náměstí, právě tam, kde se nachází dům U Černého orla či na rohu bývalá prodejna lahůdek. Prostějované si navíc začínají všímat toho, že se centrum vylidňuje.
Vedení města se proto rozhodlo situaci řešit přímo s podnikateli. Sbírá připomínky, uspořádalo diskusi, teď chce výsledky analyzovat a s jejich pomocí centrum oživit.
Podle podnikatelů může za odliv zákazníků nedostatek parkovacích míst, kritiku sklízí zvláště plán radnice zrušit parkoviště v křížení Uprkovy a Kostelní ulice. Volají také po úpravě vjezdu na náměstí T. G. Masaryka.
„Nechceme, aby parkovací místa ubývala, ale zároveň cílíme na to, aby prostředí na náměstí a v širším historickém centru bylo hezké,“ uvedl primátor František Jura (ANO). Podle něj by k řešení problémů s odstavováním aut měl přispět plánovaný parkovací dům na Újezdu a postupná přestavba jižní části centra.
Odrazují i opilci a drogově závislí
Od návštěvy středu Prostějova podle obchodníků odrazuje místní i turisty rovněž stále větší množství lidí bez domova nebo osob pod vlivem alkoholu či drog.
„Mám provozovnu na náměstí Edmunda Husserla a snad každý den tam řešíme křičící opilce. Vyřizují si tam účty, pořvávají, a když zavoláme městskou policii, tak nás odbydou nebo nepřijedou. Je to nepříjemné, každý se tomu raději vyhne, než aby se zastavil a šel do obchodu,“ popsala majitelka, která si nepřála zveřejnit jméno.
Taktika turistického ruchu se mění, základem jsou však různé výhody a slevy |
Vedení města chce problém řešit větším množstvím kontrol, do budoucna plánuje také rozšířit kamerový systém. Prozatím se Prostějov rozhodl podnikatele podporovat udržováním stálé výše nájmů městských provozoven.
„I kdybychom zdražili jen o inflaci, nájmy by šly skokově nahoru. Jde o jasný signál pro podnikatele, že nám na nich záleží,“ řekl Jura.
Uničov láká na snížení nájmů
Právě úpravou nájmů se v kraji proti odlivu provozoven rozhodlo bojovat vedení Uničova. Radní schválili zjednodušení dosavadního pětizónového ceníku pronájmu městských nebytových prostor na tři zóny, zároveň výrazně snížili ceny.
„Nově se rozlišují pásma minimálních sazeb ročního nájemného na zónu ‚centrum‘, dále na zónu ‚Uničov‘ a zónu ‚místní části‘,“ přiblížil místostarosta Jaromír Lón (ANO).
Původně nájemci například na Masarykově náměstí platili ročně za metr čtvereční 667 korun, nově jen 300. Levnější bude též nájemné ve zbytku města, tedy v zóně „Uničov“, metr čtvereční přijde na 200 korun. V místních částech to pak bude ještě o stovku méně.
Olomouc stále vylepšuje podobu zahrádek a reklam ve městě |
V Přerově skončil od začátku roku v Jiráskově ulici obchod s oblečením a na Žerotínově náměstí prodejna domácích potřeb, provozovny se též začaly víc stěhovat do obchodních domů. Byť centrum přichází o malé obchodníky zhruba od počátku pandemie covidu, město zatím výhody k jejich nalákání nechystá.
„Zájem o pronájmy prostor není velký, ale s dostavbou D1 se dá očekávat vyšší poptávka. V centru jsou obchody obsazeny a volných prostor je jen omezený počet. Žádné speciální slevy pro obchodníky nemáme, ale v případě neobsazení prostor za cenu danou legislativou města je můžeme pronajmout za nižší částku,“ sdělil vedoucí odboru majetku města Alexandr Salaba.
Obchody střídá gastrobyznys
V Olomouci zůstává zájem o pronájmy v centru vysoký, negativně se neprojevila ani probíhající změna systému placeného parkování.
„Jsme stotisícové město, které díky nadregionální funkci a koncentraci památek láká nemalý počet návštěvníků a turistů. Denně přes centrum projdou tisíce lidí, kupní potenciál je zde značný,“ zhodnotil vedoucí oddělení strategického rozvoje magistrátu Dušan Struna.
Mění se ale složení nájemců nebytových prostor. Podle dat radnice například roste počet restaurací, kaváren a dalších stravovacích podniků – v roce 2019 jich bylo 168, loni už 185. Více je také provozoven poskytujících služby pro krásu a relaxaci, jako jsou kosmetické salony, kadeřnictví nebo fitness centra.
„V centru již nenajdeme třeba pobočku mobilního operátora, stejně tak zde dochází k poklesu u cestovních kanceláří či bank. Právě ty otevírají pobočky v nákupních centrech, kde předpokládají větší koncentraci klientů,“ upozornil Struna s tím, že se tyto druhy provozoven daří nahrazovat jinými službami.
V Jeseníku je poptávka, pokulhává nabídka
Rovněž vedení Jeseníku nemá s obsazováním provozoven výraznější problémy. Obchodníky se tam podařilo udržet i díky velké míře podpory v době koronavirové pandemie. Přesto se část provozoven v centru obměnila. Mizí obzvláště ty, jejichž sortiment je snadno dostupný v internetových obchodech.
Hotel na lázeňském náměstí opravili za 200 milionů, nájemce dál hledají |
„Naopak zájem o menší provozovny i lokální produkty je u nás velký. Problém je ale v tom, že nám chybí lidé, kteří by takové obchody s lokálními produkty provozovali, aby se nabídka rozšířila. Není tu dost zaměstnanců. Dlouhodobě se snažíme zvláště mladší lidi přilákat,“ shrnula starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová (Jeseník srdcem).
Právě na kvalitu nabízeného zboží a služeb by se podle regionální pobočky hospodářské komory měli prodejci zaměřit, aby si dokázali zákazníky udržet nebo získat nové.
„Přestože se malí podnikatelé potýkají s řadou překážek, například nízkou nezaměstnaností, kvůli níž je téměř nemožné získat kvalifikované a spolehlivé zaměstnance, nebo nárůstem cen energií, stále mají lidem co nabídnout. I v konkurenci supermarketů a velkých obchodních center,“ míní předseda krajské hospodářské komory Bohuslav Švamberk.
