Kdo měl možnost projít si někdy patnáct kilometrů dlouhou stezku po opevněních a bunkrech v Králické pevnostní oblasti, v lesích u Mladkova jistě narazil na převrácený řopík.
Jeden z nejfotografovanějších objektů se po německé okupaci stal cílem německých ženistů, kteří pomocí trhaviny prvosledový lehký objekt vzor 37 odpálili a převrátili na bok. Nadšenci z tvrze Bouda před několika lety objevili skicu tohoto pokusu. Němci pod betonovým objektem vykopali díru, položili do ní 250kilovou bombu, zasypali ji a elektricky odpálili.
Až šest hodin v podzemíTvrz Bouda je až do 30. září otevřena každý den. V pracovní dny jsou garantované vstupy do tvrze v 11, 13 a 15 hodin. O víkendech a svátcích je to vždy v 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16 hodin. V sobotu 4. května ve 12 hodin bude pro fanoušky opevnění zařazen velký okruh s prohlídkou na tři hodiny. Kdo má chuť v pěti mohutných železobetonových objektech propojených systémem podzemních chodeb strávit více času, může v sobotu 25. května v 9.15 hodin vyzkoušet nadstandardní okruh s časovou náročností asi na šest hodin. |
Repliku cvičné betonové pumy mohou od nové sezony vidět návštěvníci tvrze Bouda. A to není všechno.
V nové expozici, která se věnuje německým zkouškám na opevnění, jsou k vidění také repliky kumulativních náloží či zákeřný plamenomet, jehož účinky byly otestovány i na československých bunkrech. Nikde jinde takové exponáty k vidění nejsou.
„Než je bylo možné všechny vystavit, museli jsme ujít pořádný kus cesty. Trvalo to spoustu let, než jsme získali podklady na výrobu všech těchto exponátů. Některé jsme vyráběli podle přesné dokumentace, kterou jsme získali z Německa. Repliku plamenometu vyrobil pan Schejbal z Vysokého Mýta, který pro Boudu loni vyrobil unikátní model dělostřelecké výsuvné otočné věže,“ řekl předseda klubu Bouda Robert Čada.
Velkou vzácností jsou i čtyři plakáty z počátku vyhlášení protektorátu vztahující se k městům v Pardubickém kraji.
Součástí prohlídek je nově také krátký film, který byl natáčen přímo na tvrzi Bouda a v okolí.
Knihy o pohraničních pevnostech
Před pár dny byla na Boudě farářem Zbigniewem Czendlikem posvěcena také informační brožura a nová kniha Pohraniční pevnosti v Pardubickém kraji, jejímž autorem je Eduard Stehlík.
Jde o první svazek pěti nebo šestidílné edice, ve které vojenský historik seznamuje čtenáře s bunkry těžkého opevnění kolem celého Československa prostřednictvím nikdy nepublikovaných fotografií.
„Publikace pokrývá úsek K od objektu K-S2 až po Zemskou bránu po objekt K-S53b. Jde o dobové fotografie, o kterých jsme vůbec netušili, že by mohly existovat. V knize jich je na 170, které pocházejí z mé soukromé sbírky a od kamarádů, kteří je naprosto nezištně pro tuto publikaci poskytli,“ řekl Stehlík.
Snímky jsou jak ze sbírek příslušníků Ředitelství opevňovacích prací, hraničářských pluků, tak jde o často unikátní soubory pohlednic, které Němci vydávali po obsazení pohraničí. Další díl věnovaný Královéhradeckému kraji, který bude rozdělen do dvou částí, by měl vyjít ještě letos.
Tvrz Bouda, která je od 1. května otevřena denně, doznala i dalších vylepšení. „Pro zvýšení bezpečnosti návštěvníků a průvodců jsme dokončili úpravu zábradlí a výtahových šachet. Na mnoha místech totiž bylo zábradlí ve špatném stavu, nebo dokonce chybělo,“ řekl hejtman kraje Martin Netolický.
Práce se na Boudě nezastaví ani letos. V plánu je obnova vnitřních povrchů, oprava vchodové mříže nákladního vjezdu nebo doplnění chybějících cihlových příček. „V projektu počítáme také s replikami elektro a vodoinstalace, vzduchotechniky nebo obnovou kolejí úzkorozchodné dráhy,“ dodal hejtman kraje, který Boudu zapsanou na seznam kulturních památek vlastní.
