Plzeň zrestauruje a zakryje skleněným ochranným poklopem náhrobek národního buditele a dramatika Josefa Kajetána Tyla na Mikuláském hřbitově. Tyl v roce 1856 v Plzni zemřel a o dva roky později dostal jeho hrob na objednávku českých vlastenců náhrobek se sochou anděla. Plzeň nechala v roce 2011 vyrobit její přesnou repliku, hrob na ji nepouívaném hřbitově ale opakovaně pokodili vandalové. Město nyní nechá hrob renovovat a chystá také proměnu hřbitova, řekl dnes ČTK náměstek primátora Ale Tolar (STAN).
Po vandalských útocích nechalo město po nějakou dobu náhrobek zakrýt dřevěným bedněním. "Na jaře jsme odstranili bednění, které náhrobek chránilo, a je u nasmlouváno restaurování tohoto vandaly několikrát pokozeného díla. Socha bude očitěna a provedeno její plastické a barevné retuování. Poté na ni bude nanesen voduodpuzující nátěr," řekl Tolar. Projekt skleněné ochrany náhrobku je připravený.
Město chystá také úpravy okolí. "V plánu je udělat z Mikuláského hřbitova průchozí odpočinkový park, jím by vedly cesty spojující Mikuláské náměstí s prostorem u kostelíku U Jeíka a s pravým břehem Radbuzy. Díky tomu by se na Mikuláském hřbitově zvýila návtěvnost, a tím sníily podmínky pro vandalismus," poznamenal Tolar.
Originální náhrobek z roku 1858 od Antonína Wildta je v depozitáři. Pískovcové dílo toti celé 20. století v průmyslové Plzni ničily kyselé detě a agresivní prach. Autorem repliky je Jakub Vlček, který ji vytvořil stejně jako Wildt z jemnozrnného menského pískovce, řekla radní pro kulturu a památkovou péči Elika Bartáková (ANO). Dominantu pomníku tvoří socha truchlícího anděla s rozevřenými křídly. Pravou rukou se opírá o náhrobní stélu, kterou zdobí vavřínová větev na pergamenovém listu a dvojice divadelních masek. Levou rukou pokládá anděl na hrob vavřínový věnec.
Socha stojí na pískovcovém soklu, v jeho čele je mramorová pamětní deska. Na podstavec přibyla koncem 19. století kovová lucerna. Do jeho blízkosti byl po roce 1990 přenesen vzorek hlíny z hrobu Frantika kroupa v Rotterdamu. Skladatel kroup je autorem písně Kde domov můj z Tylovy hry Fidlovačka, která se v roce 1918 stala státní hymnou. Letos je to 190 let od prvního uvedení hry ve Stavovském divadle.
"Tyl poprvé nae město navtívil s Hilmerovou kočovnou divadelní společností v roce 1829, v červenci roku 1856 zde onemocněl a posléze zemřel. Jeho jméno nese Divadlo J. K. Tyla a ve městě má kromě náhrobku také pomníky u Velkého divadla a na Mikuláském náměstí," řekla Bartáková. Rukopis Fidlovačky z Tylovy pozůstalosti je v Archivu města Plzně. Tylův pohřeb v Plzni se podle dobových záznamů stal velkou událostí a tichou manifestací.
Mikuláský hřbitov slouil k pohřbívání původně chudiny od roku 1414. Kdy byly koncem 18. století zrueny hřbitovy uvnitř Plzně, nabyl na významu a rozrůstal se. Koncem 19. století byl u také obklopen městem, a proto se tam začátkem 20. století přestalo pohřbívat.
