Petra Hanzalová je starostkou sedmisethlavé obce Hřivice na Lounsku. O víkendu vzala manžela a přátele na exkurzi do spalovny v Chotíkově u Plzně. Její prohlídky jsou součástí pravidelné akce Industry Open, v rámci které se otvírají dveře průmyslových objektů či dolů v Plzeňském kraji.
„Na jaře jsem tu byla se starosty na exkurzi, líbilo se mi to tak hodně, že jsem sem vzala rodinu a známé. Třeba manžel má takové věci také hrozně rád,“ přiblížila starostka, která se stejně jako zhruba desítka účastníků včetně reportérů MF DNES od průvodce Jana Knotka dověděla třeba to, že Plzeňský kraj v přepočtu na obyvatele vyprodukuje nejvíc komunálních odpadů ze všech krajů České republiky.
„Zatímco v Česku jsou jen čtyři spalovny, a to v Chotíkově, Brně, Praze a Liberci, ve Švýcarsku je jich 30, v Rakousku 13 a ve Francii 122. „Jsou tam i uprostřed velkých měst, třeba v Berlíně jsou čtyři, tady by se lidi zbláznili,“ posteskl si Knotek, který v Plzeňské teplárenské pracoval 25 let jako technik, nyní je důchodce a průvodce v jedné osobě.
Do zásobníku se vejde 2 tisíce tun odpadu
Objasnil i důvod velkého počtu spaloven v nejvyspělejších zemích. „Tam totiž tvrdě platí zákon o nakládání s odpady, kde stojí, že na skládku se může vozit jen stavební suť.“
Exkurze začala u obřího zásobníku komunálního odpadu, kam svůj obsah vrhají nákladní vozy. Účastníci se do něj snažili nahlédnout, ale průvodce je od betonového zátarasu odháněl. „To není legrace, protože hloubka zásobníku je deset metrů a byl by problém vás z něj dostat,“ zvýšil hlas Knotek u zásobníku, do kterého se vejde 2 tisíce tun komunálního odpadu. To je množství, které spalovna zpracuje tak za týden.
„Převládají plasty, kterých je tam až 70 procent, záleží, jak kdy,“ přiblížil Knotek na adresu zařízení, které kromě spalování odpadu vyrábí také elektrickou energii a teplo. To 6,5kilometrovým potrubím o průměru zhruba metru vede ohřátou vodou na 50tisícové plzeňské sídliště Lochotín.
 |
Nad hlavami účastníků byl vidět jeřáb z chapadly, která se opakovaně zanořují do hald odpadu. „Důvod je jednoduchý, když bychom materiál nepřevrstvovali, mohl by se zapařit a vznítit,“ vysvětlil průvodce.
Od jednoho z účastníků se najednou ozve, tady je ale pěkný smrádek. „Nahoře jsou silné ventilátory, které odsávají vzduch, tím vzniká podtlak, díky kterému by se zápach neměl dostat ven,“ nastínil průvodce. To byla pravda, před vstupem do spalovny totiž žádný zápach cítit nebyl.
Skupinka nadšenců nakonec viděla kotelnu s hořáky, velín, turbínu, dojeli výtahem nebo došli i na nejvyšší místo spalovny, kterým je jeřáb. Zde mohli pohovořit s jeřábníkem. „To byste nevěřili, co všechno lidé do komunálního odpadu dají, objeví se tu třeba lednička, poloosa z auta, disky kol z automobilů. Někdy to nevidíme, ve spalovně se nám to vzpříčí a je průšvih, někdy se musí spalovna zastavit,“ přiblížil průvodce.
Některé účastníky slova průvodce překvapila. To, když se dozvěděli, že jen kolem 50 procent plastů po vytřídění obsahu žlutých kontejnerů se recykluje a co není odebráno k recyklaci, se slisuje do balíků a odveze do spalovny.
Dozvěděli se i to, že nejdál ve spalování odpadů jsou Švýcaři, kteří už začali sušit a spalovat vodárenské kaly.
Třešničkou na dortu byla zelení osázená střecha s výhledem do okolí, na dosah měli návštěvníci i architektonicky velmi hezky pojatý komín spalovny včetně střešního zvlnění.
Ve spalovně zlikvidovali tisíce vajec, museli je promíchat s odpadem (12. 1. 2023)
