Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbramě chystá interaktivní výstavu Mistr řezník. Expozice pojednávající o mýtech kolem skladatelova života se otevře 1. května v den 120 let od Dvořákova úmrtí, uvedl dnes v tiskové zprávě ředitel památníku Vojtěch Poláček.
Autoři výstavy vybrali 18 tvrzení spojených se životem a dílem skladatele, každé pojednali krátkým textem a doplnili výstavním exponátem. Na návštěvníkovi bude, aby na základě pravděpodobnosti argumentů určil, jestli jde o pravdu, lež nebo tvrzení, které dnes již nelze ověřit. Témata jsou prezentovaná na šesti tříhranných boxech a doprovázena hudebními a vizuálními ukázkami.
Památník při přípravě výstavy spojil síly s Národním muzeem. "Ve sbírkách Národního muzea – Muzea Antonína Dvořáka se nachází například kopie falzifikátu Dvořákova výučního listu řeznického cechu, kterou spolu s některými dalšími předměty, jako je například krabička s léky, které skladatel užíval těsně před svou smrtí, do výstavy rádi zapůjčujeme. Spolupracujeme s památníkem ale také na obsahové stránce výstavy,“ uvedla vedoucí pražského Muzea Antonína Dvořáka Veronika Vejvodová.
Mýtus o řeznickém výučním listu Antonína Dvořáka podrobně popsala a pravost dokumentu vyvrátila v roce 1987 studie skladatele a hudebního vědce Jarmila Burghausera v Časopise Národního muzea. Konstatuje, že padělatel výučního listu, který se objevil kolem roku 1936 a z nějž se dochovala jen kopie, si nevedl příliš obratně. Vzorem pro falzum byl nejspíš výuční list v oboru stavitelství, čemuž odpovídají funkce tří historicky doložených mistrů podepsaných na dokumentu. Dva další garanti jsou však nejspíš zcela smyšlení a text je nedůvěryhodný také z hlediska paleografie. Antonín Dvořák ani nefiguruje v Knize tovaryšů řeznického cechu ve Zlonicích. V dětství ale budoucí hudební velikán svému otci skutečně pomáhal v řeznictví a že se řezníky vyučili jeho mladší bratři.
Památník Antonína Dvořáka (1841 až 1904) sídlí v novorenesančním zámečku, který dal postavit v roce 1878 skladatelův švagr hrabě Václav Kounic. Zdejší rozsáhlý park, Rusalčino jezírko, vila Rusalka i nádherná okolní krajina inspirovaly řadu Dvořákových děl.
