„Aktuálně máme 4 248 podpisů a stále přibývají další. Dnes jsme petici předali městu a čekáme, jak se k tomu vedení Teplic postaví. Uvidíme, zda tyto tisíce podpisů vezmou v potaz a co s tím udělají. Nejsme totiž jen skupina domkařů, ale už je to velká část města. Zastupujeme velký počet lidí, kteří zde zřízení nízkoprahového centra pro bezdomovce nechtějí,“ uvedla Tereza Howard Drexler, jedna z iniciátorek petice, která bydlí v domku nedaleko bývalé měnírny.
Záměrem přestavět zchátralý objekt v Riegrově ulici na zázemí pro sociální služby se teplická radnice zabývá od roku 2022. Projekt, jehož náklady se pohybují okolo 30 milionů korun, však provázejí neshody i uvnitř koalice. Zastupitelstvo sice záměr v únoru schválilo, avšak třeba náměstek primátora Hynek Hanza (ODS) jej podpořit odmítl.
Také řada místních se vůči projektu staví negativně. Bojí se zejména možného navýšení kriminality v už tak problémové čtvrti. Radnice proto na prezentaci projektu svolala diskusní setkání.
„Chceme si vyslechnout vaše názory a podněty, se kterými budeme dále pracovat, Jsem si vědom, že ne všichni, kdo tu jste, s projektem souhlasíte. Chápu to a respektuji, že máte určité obavy a je na nás, abychom tyto obavy následně rozptýlili. Já osobně tento projekt podporuji a stojím za ním. Myslím si, že je to velká příležitost, jak zkvalitnit zázemí pro sociální služby a zvýšit jejich kapacitu,“ řekl lidem v rámci setkání primátor Jiří Štábl (ANO).
Přítomní při následné diskusi, která byla plná překřikování, navrhovali, aby na místě vzniklo třeba centrum pro seniory. Taková centra už však, jak zaznělo z úst magistrátní úřednice, město má.
Ptali se také, jak město zajistí, aby v sociálním centru určeném pro různé skupiny obyvatel nedocházelo k nebezpečným kontaktům mezi lidmi pod vlivem omamných látek, bezdomovci a maminkami s dětmi, když do objektu vede jen jeden vchod.
„V současné době máme příslib od majitelů vedlejšího pozemku, že bude možné vybudovat druhý vstup právě z tohoto směru. Do části, kde by mělo být nízkoprahové denní centrum po lidi bez přístřeší, by tedy mohl být zcela samostatný vstup,“ odpověděl primátor.
Podle něj nejsou na místě ani obavy z možného zvýšení kriminality. „I když není důvod předpokládat, že zde naroste nebezpečnost kvůli tomu, jaké zde budou sociální služby, přesto s městskou policií řešíme umístění kamerového bodu i následnou organizaci hlídek strážníků v tomto místě,“ vysvětlil.
Přitáhne opilce ze záchytky, bojí se lidé
Tepličané dlouhodobě řeší záchytku, na kterou jsou přiváženi opilci z celého Ústeckého kraje. Mezi nimi je řada bezdomovců, kteří pak podle místních v Teplicích zůstávají. Bojí se proto, že plánované centrum je přitáhne do Trnovan.
Podle Barbory Bočkové z neziskové organizace Květina se počet lidí odvezených na teplickou záchytku pohybuje okolo 120 za měsíc. „Z toho asi jednu čtvrtinu tvoří osoby bez přístřeší. Polovina z nich je z Teplic, další velká část je z Děčína a Šluknovského výběžku. Každý, kdo opouští záchytku, dostane doporučení, aby navštívil sociální službu, která mu pomůže vyřídit dávku mimořádné okamžité pomoci na cestu zpátky,“ uvedla Bočková s tím, že v terénu nárůst bezdomovců v souvislosti se zbudováním záchytky nepozoruje.
Tepličané se bouří proti centru pro bezdomovce, město ho plánuje vedle vilek |
Bezdomovci z jiných měst, kteří by v Teplicích zůstali, by totiž byli zcela odříznuti od jakéhokoli sociálního systému, protože trvalý pobyt mají jinde.
Přesvědčit místní, aby se k centru nestavěli negativně, se městu nicméně patrně nepodaří. „Všichni chápeme, že pomoc bezdomovcům je potřeba, ale zároveň nerozumíme tomu, proč je chcete umístit právě sem. Experti na bezpečnost navíc upozorňují, že umístit všechny problematické lidi do jednoho místa, je špatné. Trnovany jsou navíc jednou z nejhorších částí Teplic. V noci se bojíme vycházet ven. Stává se tu hodně různých přepadení. Nedávno nám dokonce přes plot přepadl zfetovaný člověk. Jsou tu prostitutky, nedaleko je smetiště, a město s tím nic nedělá. Jak můžeme vědět, že právě tady město bezpečnost zajistí,“ rozčílil se během setkání obyvatel, jenž bydlí za rohem.
