Obyvatelé i návštěvníci Kroměříže si budou moci prohlédnout mozaikovou lunetu Maxe Švabinského s názvem Budovatelé Národního divadla. Poslední část pětidílného cyklu lunet původně určeného pro výzdobu Národního divadla v Praze bude umístěna do připravené niky v podloubí před vstupem do Muzea Kroměřížska, sdělil dnes ČTK mluvčí kroměřížské radnice Jan Vondrášek. Dohodlo se na tom město s Muzeem Kroměřížska. Luneta je uložená v Arcibiskupském zámku.
"Čtyři z pěti Švabinského mozaikových lunet připomínajících významné události české historie jsou umístěny na zdi areálu hotelu a restaurace Octárna, bývalého františkánského kláštera, a jsou veřejnosti běžně přístupné. Umístěním páté lunety v podloubí muzea vznikne pro turisty další lákavý cíl putování městem," uvedl radní Jiří Kašík (ZVUK 12, za OK občané Kroměříže).
"Podnět k realizaci vzešel od nás, symbolicky se tak luneta propojí s Památníkem Maxe Švabinského, kde prezentujeme sedm desetiletí umělcovy tvorby," uvedla ředitelka Muzea Kroměřížska Martina Miláčková.
Švabinský se v Kroměříži narodil. Pětice obloukových mozaikových obrazů, které vytvořil ve 40. letech minulého století, byla původně určena na výzdobu lodžie severního průčelí Národního divadla v Praze. "Tam ale umístěny nebyly, a tak od roku 1973 zdobily okenní výklenky Colloredovy kolonády v Podzámecké zahradě. Na konci minulého století v souvislosti s úpravami zahrady byly čtyři z pěti lunet instalovány na zeď areálu Octárny. Jsou to mozaiky s názvem: Libuše věští slávu Prahy, Karel IV. zakládá univerzitu, Jan Žižka vede tábority do boje a Komenský se loučí s vlastí. Umístění páté lunety cyklu Budovatelé Národního divadla u vstupu do Muzea Kroměřížska se připravuje," uvedl mluvčí.
Max Švabinský (1873 až 1962) se věnoval malbě, kresbě, grafice i architektuře, zabýval se také pedagogickou prací nebo literaturou. Proslavil se i jako tvůrce návrhů na podobu trojice vitrážových oken katedrály svatého Víta na Hradčanech. Podílel se na výzdobě pražského Obecního domu a Zemské banky. Švabinského rukopis nesly i některé československé bankovky a poštovní známky. V letech 1910 až 1927 vyučoval na pražské Akademii, byl členem výtvarného spolku Mánes a roku 1918 se stal jedním ze zakládajících členů Sdružení českých grafických umělců Hollar. V roce 1945 byl jmenován národním umělcem a byl rovněž jmenován rytířem francouzské Čestné legie.
