Kromě třicet dva metrů vysoké věže od architekta Martina Rajniše zde mají vzniknout také betonové obrysy bývalých staveb. To se nelíbí části veřejnosti a také iniciativě Svědkové času. „Má dojít k vyznačení půdorysů keltských staveb – ale pomocí železobetonových desek, které by měly být obarvené silnou vrstvou epoxidového lepidla,“ stojí v petici, kterou iniciativa vytvořila.
Výtek je ale víc. Odpůrcům projektu také vadí, že vrchol kopce má být vysypán štěrkem nebo že Dolní Břežany, pod které zalesněný vrcholek spadá, o projektu nedostatečně informovaly. S tím souhlasí Jan Mařík, ředitel Archeologického ústavu Akademie věd (ARUP AVČ). „Co se týká petice a dalších vyjádření v on-line prostoru, musím s politováním konstatovat, že jsou zatíženy velkým množstvím nepřesností i vyslovených nepravd. Nicméně těžko z toho vinit diskutující. Ty informace skutečně schází,“ napsal deníku Metro Mařík.
Podobně mluví i Josef Pleskot. Jeho architektonická kancelář Zpřítomnění navrhla. „Podle reakcí petentů si nejsem zcela jist, zda projekt znají do hloubky, zda o něm vědí víc než pouze ta slova jako beton, barvy... bez diskuse s veřejností...“ uvedl pro Metro Pleskot. Na dotaz, zda může kvůli petici dojít například i ke změnám v projektu, architekt uvedl, že to není vyloučené. Stejného názoru je také ředitel ARUP AVČ. „Ve středu proběhlo jednání na půdě Středočeského kraje, kde bylo domluveno veřejné projednání, které proběhne formou webináře 14. prosince v podvečerních hodinách. Lze očekávat, že může dojít nejen k úpravě projektu, ale i k jeho zastavení,“ myslí si Mařík, který zároveň dodal: „Jsem přesvědčen, že nejprve by měl projekt dostat šanci na celkovou prezentaci. Uznávám, že to je relativně pozdě, ale do této chvíle nebylo vydáno žádné rozhodnutí povolující realizace druhé části projektu.“
Podle šéfa Archeologického ústavu Akademie věd, který má v celém projektu roli konzultanta, je cílem Zpřítomnění zkulturnit zanedbanou plochu hradiště a zároveň ochránit archeologické dědictví. „Veškeré zemní práce musely být naplánovány v rozsahu již prozkoumaných ploch nebo se jedná o zásahy minimální do hloubky několika decimetrů. Tento požadavek naplnil jak projekt rozhledny, tak navazující úprava vytvořená panem architektem Pleskotem,“ popisuje detaily projektu Mařík.
