Už před koncertem se mezi diváky čile spekulovalo, zdali nás večer čeká další z dlouhé řady koncertů, na kterých Springsteen řádí klidně tři čtyři hodiny. Vše nasvědčovalo tomu, že ano. Až na jediný drobný detail. Koncert začal namísto v 19 hodin přibližně o 30 minut později, a nad fotbalovým stadionem v Edenu se tak znovu vznášela hrozba pokuty pro pořadatele za rušení nočního klidu v případě, že by show pokračovala i po desáté hodině.
Kolik že je tomu chlapovi?
Co také zaznělo
|
Bezmála 24 tisíc oddaných fanoušků legendárního rockera, který bývá označován za nástupce Boba Dylana, podobné úvahy ale rozhodně netrápily. Boss si všechny posluchače získal od samého počátku a energie měl na rozdávání. Byl temně uhrančivý a přitom něžný ve chvílích, kdy se jen sám doprovázel na akustickou kytaru a foukací harmoniku při folkových baladách, aby jen o chvíli později překypoval vášní a burácel na celý stadion za hřmění těch nejznámějších rockových pecek.
Na své si přišli ti, kteří se chtěli zaposlouchat do největších Springsteeenových hitů, ale i ten, kdo se těšil na skladby z posledního alba Wrecking Ball. Kanonáda skvostných písní ale nebyla zdaleka jediným důvodem, proč včerejší koncert patří mezi nejnezapomenutelnější pražská folkrocková vystoupení vůbec. Boss si slávistický amfiteátr podmanil především svou vřelou živelností. I když hrál pro tisíce, dokázal v Edenu vykouzlit neobvykle laskavou a blízkou atmosféru.
Tahle show neskončí, dokud Boss neřekne
Když se v deset hodin večer nemilosrdně rozsvítila všechna světla na stadionu, nejeden fanoušek se začínal obávat, zdali nejde o znamení, že je čas jít domů. Pakliže to ale mělo být upozornění pořadatele, Boss na něj rozhodně nehleděl a vděčnému publiku se věnoval dalších 45 minut. Za více než tři hodiny odehrál bezmála tři desítky skladeb - nových i letitých. Zahrál dokonce na přání publika a oprášil některé z hitů, o které si posluchači pod pódiem řekli prostřednictvím papírových vzkazů.
Boss, který byl neustále s publikem v těsném kontaktu, dokonce vytáhl jednu z malých fanynek na pódium, aby za něj odzpívala refrén. O chvíli později si pak zatančil s další šťastnou dívenkou. Jen stěží někdo mohl pochybovat o tom, zdali šlo o upřímná gesta. Bruce se smál na celé kolo a vystoupení si skutečně užíval. Ve srovnání s jeho show působí stejné tvrzení v případě mnoha výrazně méně svítivějších hvězd jen jako zbožné přání. Pokud vám v hrudi tluče srdce rockera a včera jste v Edenu chyběli… Nebudu vám lhát. Na místě se zastřelte, protože jste přišli o jeden z nejfamóznějších koncertů, jaký Praha kdy zažila.