„Domy a byty jsou základní tkání lidských sídel – stejně jako ulice, náměstí, obchody, kanceláře, výrobny nebo podzemní potrubí. Každé zdravé a rozvíjející se město vyžaduje dostatek bydlení pro všechny stávající, ale také nové obyvatele. Ideálně v hustě osídlené a kvalitně propojené zástavbě, která šetří jak životní prostředí, tak veřejné rozpočty,“ říká k výstavě mluvčí městských plánovačů Marek Vácha.
Nová výstava v rámci cyklu Praha zítra? popisuje příčiny, proč má hlavní město Česka v otázce bydlení k ideálnímu stavu ještě daleko. Návštěvníci si, jak je v CAMP tradičně zvykem, mohou vybrat, zda chtějí informace vstřebávat prostřednictvím velkoplošné projekce, nebo dají přednost tištěné formě v podobě volně dostupného katalogu.
„Audiovizuální vrstva expozice se skládá hned ze tří částí. První vysvětluje, kdo a jak byty na území hlavního města staví, druhá představí rozmanitou tvář současného bydlení. Fotografická esej Domy, byty, lidi pozve návštěvníky k nakouknutí do rozličných typů pražských domácností – od bezdomoveckého nocležiště po luxusní podkrovní rezidence v centru města. Třetí část pak tvoří zvuková montáž složená ze široké škály názorů, které na téma rozvoje bydlení rezonují mediálním prostorem,“ popisuje Vácha a upřesňuje, že se návštěvníci budou moci při sledování projekce pohodlně usadit na pravděpodobně největší pohovce ve městě – o rozměrech nejmenšího pražského bytu. Data, informace a prognózy prezentované na výstavě se opírají především o strategii rozvoje bydlení v hlavním městě z roku 2021.
Tématem, jak by v budoucnu mohlo vypadat bydlení v metropoli, se na své výstavbě zabývají i studenti Fakulty architektury ČVUT. Studenti architektury vedení nizozemským architektem a urbanistou Winym Maasem se v zimním semestru věnovali nejzávažnějším globálním problémům současnosti a jejich dopadu na život ve městech. Vznikla z toho výstava s názvem Biotopia, kterou lze od včerejška do zhruba poloviny února navštívit v dejvickém atriu fakulty v Thákurově ulici. „Jak by mohla vypadat velká města budoucnosti, jejichž infrastrukturu nahradí biologické složky? A jak sladit v dokonalou harmonii moderní design s bující flórou a faunou? Odpovědi na ty nejsmělejší otázky týkající se urbanismu a životního prostředí nabídne naše výstava,“ zve mluvčí pražské ČVUT Silvie Marková.
Spolupráce s Winym Maasem byla podle studentky magisterského programu Barbory Strnadové výzvou i úžasnou příležitostí. „Byly to těžké měsíce skupinové práce, která otestovala naši vynalézavost, otevřenost i schopnost koordinace. Museli jsme změnit způsob, jakým přemýšlíme, abychom mohli přijít s inovativními nápady, abychom mohli snít,“ charakterizuje práci v ateliéru Strnadová. S ní souhlasí i studentka Lucie Řeháková. „Analyzovali jsme vliv člověka na přírodu, ale také potenciál přírodních materiálů. Navrhli jsme řadu designových řešení kompenzujících nadměrné využívání zdrojů planety Země a vytvořili biosvět, kde mohou lidé žít v symbióze s přírodou,“ míní Řeháková.
Strážce streamu
