Už se nemusíte bát, že dostanete v knihovně škytavku nebo budete muset vypnout mobil. Právě naopak. „Běžná praxe je, že k nám na workshopy přijde třída a vyučující děti vyzve, aby byly zticha a schovaly mobily. První, co jim řeknu já, je, že mají mobily zase vyndat a připojit se na wi-fi nebo použít data,“ usmívá se Ondřej Hudeček, metodik a koordinátor dobrovolníků Městské knihovny v Praze, který vytvořil workshop deFacto.
Knihovny už nejsou jen tiché regály plné knih. Mají i druhou tvář – stávají se z nich komunitní centra. Stejně tak to má i Městská knihovna v Praze. „Smyslem knihovny není to, aby byla místem s velkým množstvím knížek. Měla by být místem, které lidem pomáhá zorientovat se v dnešním oceánu informací,“ vidí budoucnost knihoven Hudeček. Kromě tradičních oblíbených setkání s autory a seminářů tvůrčího psaní nabízí pražská knihovna i řadu kreativních dílen. Například jak šít a pracovat se střihy vás naučí na pobočce Jezerka. Na workshopy je třeba se dopředu přihlásit, účastník většinou platí pouze za použitý materiál a částka tak podle typu workshopu vychází do 50 korun.
Co vše si lez vyzkoušet, bylo k vidění i na Festivalu otevřených dílen.
Jako maják ve světě informací slouží kurzy pro seniory Zdravý selský rozum v době informační a pro žáky druhého stupně deFacto, který získal ocenění Bibliotheca inspirans od Nadace Open Society Fund Praha (OSF) a České spořitelny jako jeden ze sedmi nejlepších knihovnických projektů mediálního vzdělávání v Česku. „Workshop Ondřeje Hudečka přináší konkrétní inspiraci i dalším knihovnicím a knihovníkům. Síla této obce je právě i v její ochotě sdílet příklady dobré praxe – a tou workshop deFacto bezesporu je. Jasně totiž ukazuje, jak důležité je, abychom si ve správný čas uměli klást ty správné otázky. A také abychom napříč generacemi měli vůli společně hledat odpovědi,“ říká Tereza Lišková z Nadace OSF, která s knihovnami právě na rozvoji mediálního vzdělávání spolupracuje.
Workshopy deFacto ukazují žákům, jak média fungují „ve skutečnosti“ a čím se vyznačuje kvalitní novinařina. Cílem workshopu je, že je třeba přemýšlet o tom, co vidí a sdílí. „Často žáky překvapí, že jsou společnými silami schopni dát dohromady základní pravidla, jak ověřit pravdivost nějakého mediálního sdělení. Tedy že existují jisté postupy, které sice znají, ale v praxi je málokdy sami používají,“ vysvětluje Hudeček.
Během února se v Ústřední knihovně zaměří mediální cyklus Zdravý selský rozum na to, jak se orientovat v záplavě informací na internetu a jak rozeznat pravdu od lži. „Senioři budou mít možnost zeptat se zkušené novinářky Terezy Engelové, jak zprávy v médiích vlastně vznikají, a také se od ní dozvědí, jak poznat kvalitní novinářskou práci. Závěrečné setkání se zaměří na nácvik ověřování informací přímo u počítačů,“ říká Hudeček.
Opravit si židli můžete v sousedské dílně DOK16 na Hořejším nábřeží. Stačí si jen rezervovat pracovní stůl, nářadí vám tu půjčí. Vybaveni jsou zejména na práci se dřevem, papírem a knihami, částečně i na práci s kůží či kovem.
Virtuální realita zavítá na Mariánské náměstí. „Návštěvník bude moct procházet budovou knihovny na Mariánském náměstí v průběhu důležitých historických dekád, kterými návštěvníky provedou různé minihry. Virtuální knihovna bude sloužit i pro vzdělávání v oblasti programování nebo v programech pro školy. Zdarma si nyní můžete virtuální realitu ochutnat na pobočkách Jezerka nebo Opatov,“ odtajňuje Miloslav Linc, metodik Městské knihovny v Praze.
Městská knihovna podporuje také sousedské či komunitní dění. „Spolupracuje s řadou místních občanských spolků či sdružení a podílí se na jejich aktivitách – nabízí například poskytnutí prostor, pomoc s produkcí či propagací nebo propojení s dalšími hráči v okolí. Jednou z nejoblíbenějších komunitních akcí je například Zažít město jinak, které se pobočky knihovny pravidelně účastní a kde se potkávají desítky lidí,“ uzavírá Věra Chmelárová, koordinátorka komunitních aktivit Městské knihovny.
