Jak hodnotíte plány na zklidnění magistrály od dánského architekta Jana Gehla?
Jan Gehl je světově uznávaný architekt a urbanista. Podle jeho návrhů se proměnilo centrum Kodaně nebo newyorská Broadway. Na jeho koncepci pro pražskou magistrálu se mi líbí, že v první fázi nepodmiňuje řešení nějakou radikální změnou dopravy, ale snaží se kultivovat konkrétní oblasti a vytvořit pro chodce pohybující se v okolí magistrály přívětivější prostředí. Velké diskuse určitě čeká oblast v okolí Národního muzea. V rámci úprav se nabízí tramvajové propojení Vinohrad s horní částí Václavského náměstí, které v minulosti dobře fungovalo.
Co by pomohlo centru města, aby bylo pro lidi?
Problém vysídlování centra je patrný již delší dobu. Lidé tam nakupují, pracují, ale trvale žijí jinde. Centrum se tak může snadno stát jen kulisou pro turisty. Nevznikají tam nové byty. Původní bytové domy se často využívají jako kanceláře. Naštěstí se zlepšuje kvalita veřejného prostoru i nabídka kultivovaných venkovních aktivit. Důležité je i zachování městských institucí a vysokých škol v centru místo jejich stěhování do kampusů na okrajích. Tento problém pronikl už i do širšího centra, do čtvrtí jako Vinohrady, Karlín a Holešovice. Ceny bytů zde stále rostou. Byty se stávají investiční komoditou a skladba obyvatel se mění. Toto by se mohlo zlepšit například výstavbou bytových domů s dostupnými nájemními byty ve vlastnictví města, tak jak to známe z Vídně nebo Berlína.
Je větší výzvou stavět novou, nebo šetrně zrekonstruovat starší budovu?
To záleží na konkrétní situaci. Někdy budova nemusí být až tak stará, ale když je morálně i fyzicky zastaralá, je lepší ji nahradit. Jindy můžete citlivou rekonstrukcí vytvořit novou kvalitu při zachování původního DNA. U projektu Portheimka center na Smíchově jsme takto zrekonstruovali budovu novorenesanční fary od architekta Barvitia postavenou spolu s kostelem sv. Václava a propojili ji se sousední polyfunkční budovou.
Na čem teď pracujete?
Druhé patro v obchodním centru Quadrio v současné době prochází zásadní přeměnou. Celá plocha bude věnována gastronomii. Poprvé se u nás otevře světová síť restaurací Vapiano. Zákazníkovi se představí šest nových gastro konceptů. Díky této změně se prostor horního patra pasáže víc otevře a opticky propojí s piazzettou. Sezení s výhledy na náměstíčko bude doplněno designovými prvky a interiérovými stromy. Architektonické řešení interiéru rozvíjí stávající design pasáže. I v tomto patře přibudou vertikální zelené stěny doplněné vzrostlými stromy černých olivovníků dovezených z nizozemských skleníků. Nový strop pasáže svou trojúhelníkovou geometrií opět odkazuje na kubistickou strukturu použitou na fasádě středového objektu Quadria.
V Praze vzniká řada administrativních budov. Je větší výzvou stavět novou budovu, nebo šetrně zrekonstruovat budovu pro nové využití?
To vždy záleží na konkrétní situaci a vstupuje do toho mnoho faktorů. Někdy budova nemusí být až tak stará, ale když je morálně i fyzicky zastaralá, je lepší ji nahradit. Jindy můžete citlivou rekonstrukcí vytvořit novou kvalitu při zachování původního DNA. U projektu Portheimka center na pražském Smíchově jsme takto zrekonstruovali budovu novorenesanční fary od arch. Barvitia postavenou spolu s kostelem sv. Václava a v rámci rekonstrukce jsme ji propojili se sousední novostavbou polyfunkční budovy.
Podílel jste se na administrativních komplexech jako Digital Park v Bratislavě nebo Aviatica na pražské Waltrovce v čem jsou specifické.
U větších administrativních komplexů se nesoustředíme pouze na samotnou budovu, ale je pro nás důležitý i prostor mezi budovami, který spoluvytváří. Nevnímáme ho jako nějaké zbytkové plochy, ale jako součást městského prostředí, které je přístupné všem a má vliv na kvalitu života. V rámci administrativního komplexu The Park, který jsme realizovali v Praze na Chodově, tak vznikl opravdový park s rozsáhlými vodními plochami, který hojně využívají i obyvatelé protějšího sídliště.
Nám nejvíc v administrativní budově chybí to, že si nemůžeme pustit do kanceláře čerstvý vzduch. Budova má lehce prodyšný druhý skleněný plášť. I když otevřeme okno, vzduchu z ulice se k nám tolik nedostane.
Nově navrhované administrativní budovy mají samozřejmě výměnu vzduchu a chlazení zajištěno centrálně, okna tedy primárně neslouží k větrání. Mít ale možnost si v kanceláři otevřít okno nebo alespoň větrací modul je určitě pro většinu lidí psychologicky důležité a přes nelibost správců budov to všichni vyžadují.
Strážce streamu
