Co se postaviloZ velkých plánů nacistů byl uskutečněn jen nepatrný zlomek.
|
Prahou by i po vítězství Třetí říše vedla severojižní magistrála z Troje na Pankrác, nuselské údolí by překlenul vysoký most, který by jeho stavitelé nepojmenovali po Klementu Gottwaldovi, ale nejspíš po Adolfu Hitlerovi a pod městem by jezdily soupravy podzemní dráhy. Vznik všech těchto staveb Němci v Praze plánovali, stejně jako vznik dálničního okruhu kolem Prahy s velkými mosty na severu a jihu metropole.
Ale v Praze by se i určitě bouralo. "Z města by určitě zmizely i některé symboly, třeba secesní Obecní dům, tehdejší centrum českého národního života," vysvětluje historik Miloš Hořejš z Národního technického muzea, autor knihy Protektorátní Praha jako německé město.
Češi měli zmizet, nahradili by je Němci
Metropole se měla stát po vítězné válce německým městem, i když v milionové metropoli tehdy žilo jen dvacet tisíc Němců a na změnu začali město také připravovat. V hlavním městě protektorátu vznikl v roce 1940 úřad s názvem Plánovací komise, který měl sloužit osídlovacím, germanizačním a urbanistickým plánům Němců. Na pozvání této komise dokonce do Prahy přicestoval 4. prosince 1941 i hlavní architekt Třetí říše Albert Speer, který konzultoval vybrané urbanistické projekty plánovací komise.
Mezi ty patřila třeba přestavba tehdy ještě stojící Staroměstské radnice ve stylu severské gotiky, vybudování reprezentativního domova, internátu a sportovišť Hitlerjugend na Střeleckém ostrově nebo vznik nového německého centra metropole. To mělo vzniknout na místě nádraží Bubny.
Nezapomněli ani na dopravuVelkou pozornost věnovala komise i pražské dopravě. Plánovala se nová železniční síť, podzemní dráha i dálnice.
|