Před pár týdny jsem do papírového Metra psal o cyklistech a alkoholu. Nepřejte si číst, co jsem schytal od skalních vyznavačů šlapek a řídítek. Že oni rozhodně nesedají na kolo s tím, aby si u nejbližšího stánku podél cyklostezky „vylili“ hlavu. A že jsem asi v životě na kole neseděl.
Souhlasím, že pětačtyřicet tisíc kilometrů za posledních pět a půl roku projetých po silnicích, ve městech i mimo ně, po cyklotrasách a cyklostezkách není bůhví co. Jsou lidé, kteří tohle najedou v autě za rok.
Přesto si troufám tvrdit, že občerstvovny kolem frekventovaných cyklistických tras v naprosté převaze cílí na žízeň bicyklistů alkoholem. Ani to moc nezakrývají, byť stále v této zemi platí, že alkoholem vydopovaný organismus se v případě osoby šlapající na kole hodnotí na stejné úrovni, jako když dotyčný usedne po pití za volant motorového vozidla.
Jednu takovou cyklistickou popíjovnu otevřeli nedávno u nádraží v Praze-Krči. Tomu, že není určena pěším, nasvědčuje nejen fakt, že tímhle místem se v pětadevadesáti procentech jezdí na kole (a zhusta). Ale taky ten název: Cyklovna. Se stojany a vyznačeným parkovištěm pro bicykly. Na stojanech, které podél cesty lákají k zastávce, figurují názvy piv. A pro ty, kteří odjíždějí, tu mají i výzvu, aby se zase zastavili na další.
Nealko pivo občerstvení pro cyklisty snad nikde neinzerují.
Další občerstvení tohoto druhu, kde lákají projíždějící cyklisty na pivo, se narodilo pod zbraslavským mostem Závodu míru. Už tam několik „sportovních“ barů je, teď vycítili další zakladatelé, že boom cyklistiky je nutné využít. Co inzerují na stojanech? Pivo. Dokonce osmistupňové. Minulý týden jsem tu zahlédl i zákonodárce Václava Klause mladšího. Je náruživým cyklistou. Seděl v tomhle novém zařízení, oblečen jako na Vueltu, usilovně cosi lovil v mobilu a před sebou – jedno hezky rozpité pivko. Inu, imunita.
I kdyby opivněný jezdec argumentoval, že je pivní stánek na cyklostezce, tak ta cyklostezka je mnohokrát sloučená s normální cestou pro auta a křižuje několik frekventovaných křižovatek. Aby se případný opilý cyklista dokázal silnici zcela vyhnout, musel by minimálně jet jenom po chodníku.
Ovíněný nebo opivněný cyklista sice nepřijde o řidičák, ale pokuta může být mastná, nadýchá-li cyklista zákonem nepovolené množství. Samozřejmě, kdykoli mohou namítnout (a taky namítají), že na pivo k nim zaskočí i pěší, jenže z pěších by se na cyklostezkách a cyklotrasách moc neuživili.
Až se budeš vracet, tak si dej ještě jedno.
Nejde však o peníze. Ať se to zastáncům jednoho až dvou piv za řídítky kola líbí, nebo ne, mezi kolaři jednoznačně statisticky vede popíjení jako příčina nehod a zranění. Nejsou to žádná kvanta, ročně stovky zraněných, desítky mrtvých. Co je to proti koronaviru, řeknete si. Souhlasím, ale přece jen, mrtvý je mrtvý.
O opilých řidičích se říká, že to jsou potencionální veselí vrazi. O opilých cyklistech platí mírně poupravené – že jsou to veselí sebevrahové. V tom horším případě je čeká doživotní pobyt vleže na lůžku v léčebně dlouhodobě nemocných.
Tak jsem zvědavý, co schytám tentokrát.
