Krávy se mu vrátily do života

Výtvarník Miroslav Novák má opravdu netradiční práci. Kromě klasického malování obrazů totiž renovuje nebo vytváří zcela nové malby na sochy krav, které plnily ulice metropole v roce 2004 v rámci akce CowParade. Některé z kravek se od té doby staly oběťmi vandalů či byly vydraženy v aukcích, jiné zůstaly v soukromých rukou či dodnes postávají před sídly různých firem. Zub času se ale podepsal na všech, a tak má Novák plné ruce práce.

„Několik kravek jsem maloval již v roce 2004 na CowParade pro firmu Rencar, respektive JCDecaux. Celé léto byly s dalšími asi dvě stě třiceti kusy rozmístěné po celé Praze a potom se po nich slehla zem. Za těch čtrnáct let, co od té doby uplynulo, jsem je vídal jen na pár fotkách a s žádným originálem jsem se nesetkal. Pak ale jedna moje známá narazila na dejvickém Kulaťáku na jednu z mých krav. Udivilo mě, že ještě vůbec existuje a jak je zdevastovaná,“ vypráví o svém životě s kravami Novák.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii

„Byla zdevastovaná, vybledlá a na mnoha místech prokopnutá. Moje renovace se ale skvěle zdařila. Kravku jsem si odvezl k sobě domů do Klánovic, tam vykytoval, vybrousil, oživil novými barvami, přelakoval, odvezl zpět – a je jako nová,“ dodává Novák. Jedna čerstvě zrenovovaná kravka se spokojeně pase také na dvoře vydavatelství MAFRA, kde sídlí i redakce deníku Metro. Někteří z členů redakce Velký podíl na tom, že se dnes Novák živí malováním na krávy, má také deník Metro. Ten od svých čtenářů sbíral před dvěma lety tipy na přeživší sochy krav v metropoli, o které se následně podělil v sérii článků. S vědomím, že jsou krávy díky Metru opět v kurzu, pak majitel sochy z Kulaťáku Nováka požádal, zda by jeho kravku trochu nevylepšil.se proto s červenou stračenou vyfotili. Kruh událostí se tak symbolicky uzavřel. „Mafrácká se rozhodně povedla díky článku v deníku Metro. Nyní se snažím sehnat k renovaci další kousky, ale zatím bez výsledku. Osudy celého stáda jsou neznámé a zatím je to o náhodě. Někde se stopy našly, ale hned zmizely, protože si kravku odvezl někdo neznámo kam,“ vysvětluje Novák.

Podle Nováka jsou sochy krav v drtivé většině případů již zašlé. Původní malíři a umělci, kteří se na jejich tvorbě podíleli, často ani netuší, že ještě některé kousky existují. Sochy krav měly ve své době obrovský ohlas a po vzoru New Yorku, Tokia či Bruselu se na některých místech republiky zachovaly dodnes. Do redakce deníku Metro nám čtenáři před dvěma lety zaslali fotografie více než třiceti rohatých soch.

Sochy krav Padesátikilové sochy vytvořil v roce 2004 sochař Pascal Knapp ve třech různých pózách: stojící, ležící a pasoucí se. Umělecky se na nich vyřádili tvůrci v čele s Janem Saudkem či nedávno zesnulým Bořkem Šípkem. Motto akce tehdy znělo: Krávy nám řeknou, jací jsme. Každá kráva měla svého sponzora či majitele, jímž se mohla stát libovolná právnická či fyzická osoba. Sponzorství stálo 195 tisíc korun, v případě koupě šlo o 245 tisíc. Podle Miroslava Nováka zadávali majitelé krav pomalování výtvarníkům jako je Novák za dvacet tisíc korun, celebritám z oblasti umění i sportu pak za sto tisíc korun. Za přemalování či renovaci krávy si Novák účtuje mezi dvaceti a třiceti tisíci korunami. Zatímco sponzorované krávy se na závěr akce vydražily v aukci konané pod vedením mezinárodní síně Sotheby`s, zakoupené sochy po skončení pražské výstavy zůstaly svým majitelům. Většinu dnes najdeme v soukromých zahradách a jsou rozesety po celé republice.