Nová budova Národní knihovny v Praze na Letné měla být první významnou stavbou uznávaného britského architekta českého původu Jana Kaplického v jeho staré vlasti. Okolo ambiciózního návrhu se však rozpoutala bouřlivá diskuse, která postupně dostala politický rozměr. Celý projekt nakonec ztroskotal. Výsledky soutěže byly vyhlášeny před pěti lety 2. března.
ZastavenoUkazuje se, že projekty na veřejné stavby, které mají sloužit lidem, to nemají jednoduché. Stejně jako Kaplického blob mají odzvoněno nebo jsou alespoň odložené na neurčito tyto stavby:
|
"Je to možná nejzávažnější okamžik v mém životě. Doufám, že se uzavřel kruh od doby, kdy mě v roce 1955 nevzali v Praze na techniku jako neuspokojivého žáka. Je to neuvěřitelná čest," řekl po oznámení výsledků Kaplický, který žil od emigrace v roce 1968 v Británii.
Provokativní Kaplického návrh ale záhy vyvolal i silnou kritiku. Nový rozměr však celá diskuse okolo Kaplického blobu dostala ve chvíli, kdy do ní vstoupili politikové v čele s prezidentem Václavem Klausem a primátorem Pavlem Bémem. Projekt pak skončil u ledu.
Čas od času se sice objevují signály z politických stran, že by projekt nemusel být mrtvý, zatím se však jedná jen o politické proklamace.
Studijní a vědecká knihovna Hradec Králové
Národní technická knihovna Praha
V posledních letech se přitom postavily jen dvě knihovny. V roce 2009, osm let po konání soutěže, byla otevřena Národní technická knihovna postavená podle návrhu studia Projektil, která vznikla poměrně v tichosti vedle zjitřených emocí kolem projektu Kaplického knihovny. O rok dříve se otevřela Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové. Jejím tvůrcem je také ateliér Projektil, soutěž vyhrál v roce 2002.
Slavný Kaplický Architekt Jan Kaplický
|
