Je tomu více než rok, co má hlavní město svého energetického manažera. Neobvyklou úřednickou funkci zastává Jaroslav Klusák, který již podobnou pozici deset let dělal ve zhruba sedmdesát kilometrů vzdálených Litoměřicích. Jeho práce byla až do této chvíle pro média víceméně neviditelná. To má nyní změnit nový projekt – takzvaný koncept metropolitního energetického společenství.
„Když jsme společně s náměstkem primátora Petrem Hlubučkem připravovali tento projekt, nikdy by nás nenapadlo, jak ještě více aktuálním se může doslova vmžiku oka stát. Věřím, že si nikdo nedokázal představit, jak dramatického nárůstu cen energií se dočkáme nejen na konci roku 2021, ale i ve světle tragických událostí na Ukrajině v posledních dnech a týdnech. Přesto přesně taková je dnešní společenská realita,“ říká pro deník Metro Klusák.
Nejen povolenky
Při tvorbě Klimatického plánu do roku 2030 magistrát vycházel především zrůstového trendu cen emisních povolenek. Ty jsou vpodstatě daní za znečišťování životního prostředí. Vznikly kvůli hrozbě v podobě oteplování planety a změny klimatu. Nyní se však ukazuje, že byla od magistrátních úředníků klika nevsadit vše na jednu jedinou kartu.
„Stanovili jsme si poměrně ambiciózní cíl – do konce dekády snížit emise skleníkových plynů o 45 procent oproti roku 2010. Projekt energetického společenství byl od počátku považován za jakousi vlajkovou loď celého plánu,“ vysvětluje pro denk Metro Klusák.
„A opět, ve světle společenských událostí se už teď ukazuje jako velmi vizionářský a má v sobě potenciál pomoci tisícům pražských domácností s rapidním nárůstem cen energií,“ dodává Klusák.
Hodně budov, hodně střech
Magistrát chce využít fakt, že má Praha poměrně bohatý fond budov, který prozatím leží ladem a městu tak z pohledu energetiky unikají významné příležitosti.
„Aktuálně plánovaná opatření mohou zajistit až desetiprocentní snížení emisí skleníkových plynů – a to se bavíme pouze o budovách ve vlastnictví města. Kromě majetku města se ale klimatický plán věnuje i soukromému bytovému sektoru. A právě v této oblasti se zrodil koncept energetického společenství, které nemá v podmínkách České republiky obdoby,“ popisuje Klusák.
Připoj dům
První krok mají úředníci zasebou. Založili Pražské společenství obnovitelné energie (PSOE), které má podobu městské příspěvkové organizace. Jejím prioritním úkolem je pomoci Pražanům srozvojem a výstavbou fotovoltaických elektráren na jejich vlastních bytových či rodinných domech.
„Postup je myslím jednoduchý. Zájemci o fotovoltaiku se mohou registrovat přes web pripojdum.cz. U bytových domů jim navíc budou po vyplnění základních parametrů obratem zaslány prvotní informace o možném instalovaném výkonu, ekonomice projektu, úspoře provozních výdajů a podobně,“ míní Klusák.
Dále podle Klusáka následují další kroky, jako je obhlídka objektu, zpracování energetického a statického posudku, návrh optimálního výkonu fotovoltaiky a v případě zájmu i asistence s přípravou žádosti o investiční podporu od programu Nová zelená úsporám.
„Investice do fotovoltaiky dává pro Pražany nejen ekologický, ale i ekonomický smysl. Novinkou je to, že i hlavní město chystá v rámci programu Čistá energie pro Prahu dodatečnou investiční podporu pro fotovoltaiky. Ve fázi realizační, která je garantována společenstvím, budou naplněny přísné požadavky na kvalitu komponentů, prodlouženou záruku včetně provozu fotovoltaik v režii PSOE a zajištění licence,“ vyjmenovává pro deník Metro Klusák.
Patnáct set tun emisí
Činnosti PSOE se nezaměřují pouze na majitele rodinných a bytových domů, ale jsou připravovány i projekty v rámci městského majetku. Na ty jsou podle Klusáka již předschváleny investiční dotace z Operačního programu životní prostředí a Modernizačního fondu včetně neinvestičních dotací z programu ELENA přímo od Evropské investiční banky.
„Už během roku zahájíme realizaci a přípravu projektů na sto střechách v Praze – práce na pilotních čtyřiceti objektech začínají už teď v březnu. Celkově mají být na zmiňovaných střechách instalovány panely s potenciální úsporou nákladů až tři a půl milionu korun ročně a se snížením emisí CO2 ve výši až patnáct set tun ročně. Tyto instalace jsou pouhým začátkem a v příštích letech se budou významně navyšovat,“ doplňuje pro deník Metro Klusák.
Podle současných prognóz vše nasvědčuje tomu, že energetická krize není jenom chvilkovým problémem. Naopak tu bude velmi dlouhou dobu. Energetické společenství a komunitní energetika obecně jsou podle Klusáka způsobem, jak si i v této těžké době ulevit od některých starostí. Výsledky ale nebudou ihned viditelné. Z dlouhodobého hlediska se však mají projevit mnohonásobně.
