„Muzeum města Prahy si toto významné výročí připomíná vydáním publikace Dvě duhy nad popravištěm/osudy rodiny Kutnaurových v neklidné době bělohorské, jejímiž autorkami jsou Zuzana Vojtíšková a Olga Fejtová. Pasáže z knihy si bude možné poslechnout od 20. do 24. června v Českém rozhlase Plus,“ říká pro deník Metro mluvčí muzea Martina Hoffmanová.
Zároveň Muzeum města Prahy spustilo nové speciální webové stránky věnované bělohorským událostem – staromestska-poprava.cz.
Nelehké rozhodování
Osudy rodiny Kutnaurových, v osobách Jana Kutnaura a Šimona Sušického ze Sonnenštejna, dvou měšťanů popravených při staroměstské exekuci 21. 6. 1621, jsou podle Hoffmanové především obrazem nelehkého osobního rozhodování v nepřehledné a politicky složité době. Ta totiž kladla vysoké nároky na osobní zodpovědnost.
„Důležitou roli hrála náboženská víra. Bytostné přesvědčení v rámci konkrétního vyznání často citelně ovlivňovalo životy lidí. Příběhy zachycené v publikaci nabízejí příležitost k zamyšlení o síle věrnosti odkazu předků. Vyprávění, které přibližuje osudy konkrétních lidí, je symbolickým zobrazením toho, co prožívaly desítky dalších, může být inspirativní i pro naši dobu,“ vysvětluje Hoffmanová.
Laici a odborníci
Kniha zpracovává nejen obecně známá fakta. Vychází také z listin a obrazových dokladů, které v archivech objevila a dohledala historička a archivářka Olga Fejtová. Na základě těchto dokumentů začala skládat konkrétní osudy a vyprávěla je dramaturgyni Zuzaně Vojtíškové.
„Ta využila svou zkušenost s výstavbou dramatických struktur, nechávala fakta ve své fantazii ožívat a začala psát příběh plný nečekaných souvislostí. Postupně se v něm objevovaly otázky spojené nejen s historií, ale také ty, které přesahují konkrétní dobu,“ doplňuje pro Metro Vojtíšková.
Rekonstrukce
Historickou událost si mohou zájemci dnes připomenout přímo na Staroměstském náměstí. Spolek Rytíři Koruny České tu pod záštitou Prahy 1 po několika měsících příprav odehraje divadlo na počest památky popravených. Účastnit se mají šermíři, jezdci na koních nebo třeba kat. Na samotné rekonstrukci exekuce se podílí přes 120 účinkujících. Divadlo na začátku uvede historička Marie Koldinská přednáškou. Celou akci pak zakončí další přednáška specialisty na hrdelní a útrpné právo Martina Foltýna o katu Mydlářovi.
Kříže na dlažbě
Místo popravy a smutný konec stavovského povstání připomínají dlažební kostky, které vyznačují prostor, kde stálo popraviště. Původní pódium rozebrali a věnovali klášteru milosrdných bratří Na Františku. Proces před čtyřmi stovkami let začal v pět hodin ráno. Popravčím byl ustanoven kat Jan Mydlář, který měl připraveny čtyři meče. Popravy trvaly do deseti hodin dopoledne.
Následné zotročení
Staroměstská exekuce představuje nebývale krutou tečku za událostmi, které začaly třetí pražskou defenestrací 23. května 1618. Exekuce byla hrozivým představením, jež mělo dokázat tehdejší Evropě, že se Habsburkové nenechají zastrašit stavovským povstáním a žádná protestantská vzpoura nemůže ohrozit jejich autoritu. Tento šokující akt v důsledku upevnil vládu Habsburků na českém trůně a odradil další potenciální odboj proti nim.
